Málokdo ví, že porce masa je 16x dražší než porce veganské stravy. Rozdíl si platíme z našich daní, kterými je placena dotace živočišné výroby. Analytici tvrdí, že ceny masa a mléčných výrobků by měly strmě narůstat vzhledem ke klimatickému riziku - ropnému vrcholu a extrémním nákladům na životní prostředí, přitom už nyní je živočišný průmysl zcela závislý na dotacích.
Započteme-li na výrobu jednoho hamburgeru všechny náklady a zdroje od pole až k talíři a procesy mezi tím, brzy zjistíme, že jsou to náklady nevyčíslitelné.
Musíme totiž začít pálením lesů a pralesů pro pastviny a pěstování sóji jako krmiva pro hospodářská zvířata (80% sóji je určeno jen pro ně).
Dále je tu výroba hnojiv a následné ničení zdravé půdy a vody, výroba a podávání hormonů a antibiotik, pěstování a zavlažování obilovin na krmivo, krmení dobytka, doprava plodin i zvířat, jatka, mrazení (aby maso neshnilo) a také důkladné vaření (dlouho a za vysokých teplot, protože dle výzkumu Amerického ministerstva zemědělství 89% hovězího masa obsahuje bakterii E-coli).
Dále připočteme znehodnocení vody, tentokrát z výkalů hospodářských zvířat, kterých se oficiálně pěstuje kolem 7 miliard a ničení atmosféry metanem, který tato chovná zvířata produkují. V neposlední řadě je tu skutečně nevyčíslitelná položka a sice stres, strach, bolest a utrpení, každého jedince ve velkochovech a na jatkách.
Konkrétně do nákladů na pořízení 1 hamburgeru patří :
- 5,5 m2 zničeného deštného pralesa
- 2 366 litrů vody, takže pokud nesníme 1 hamburger, ušetříme 50 sprch. Na chov 1 krávy, než skončí na jatkách, je zapotřebí tolik vody, že by v ní mohla plout námořní loď.
- 1,8 kilogramů obilí, které zkonzumuje kráva na produkci 1 hamburgeru, je totéž množství, ze kterého by byly 3 bochníky chleba nebo 8 talířů špaget a tím by mohlo být nasyceno několik hladovějících lidí.
- Dále ztrácíme 4,8 kilogramů ornice. Oblastem, kde byly intenzivní pastviny, trvá více než 50 let, než se obnoví ornice a mohli bychom na ní pěstovat zeleninu. Je to dle výzkumu odborníků Spojených států Amerických.
- Výrobou 1 hamburgeru vzniká také 113 gramů metanu, což je ekvivalent 3 kg CO2, jelikož metan váže v atmosféře mnohem více tepla. Chov živočišné výroby produkuje více než 67% všech skleníkových plynů, které přispívají ke klimatické změně!!
Další obrovské částky je nutno přičíst na potlačování (nikoliv léčení) chorob pocházejících z konzumace masa.
Dnes už je zcela zřejmé, že se vzrůstající konzumací masa úměrně přibývá úmrtí na kardiovaskulární nemoci. Jíst maso je doslova hazard se zdravím a hamburger je navíc smíchán z desítek nebo stovek krav, které projdou jatkami. Jedna nemocná kráva kontaminuje zbytek. Hovězí dobytek je pro výskyt bakterie E-coli primární.
Žena, která sní 1 hamburger, ztrácí ze svého organismu 28 miligramů kalcia, což oslabuje její kosti.
Na planetě dnes pěstujeme přes miliardu kusů skotu .Zároveň denně na planetě zemře hlady 5000 lidí a stejný počet jich zemře z důvodu nedostatku, či pití závadné vody.
Započteme-li na výrobu jednoho hamburgeru všechny náklady a zdroje od pole až k talíři a procesy mezi tím, brzy zjistíme, že jsou to náklady nevyčíslitelné.
