|
Aktivisté si nechají vytetovat identifikační číslo hospodářského zvířete 269
Tisková zpráva: 11. 12. 2012 „Ve vztahu ke zvířatům jsou všichni lidé nacisty; pro zvířata je to zde věčnou Treblinkou.“ Isaac
Singer V úterý 18. prosince se skupina aktivistů v Praze a stovky dalších po celém světě sejdou, aby vyjádřili
osobní protest proti industrializovanému týrání zvířat. Tento den je Mezinárodním dnem za zrušení
otroctví a v ČR letos poprvé i „Dnem solidarity 269“. Shromáždění s podtitulem „Bez pocitu nadřazenosti,“ kterým organizátoři chtějí upozornit na životní
podmínky hospodářských zvířat, se koná 18. prosince v 18:00 hod. v Praze v horní části Václavského
náměstí (pod koněm). Akce pokračuje v 19:30 hodin v klubu Batalion (28. října 1001/3, Staré Město,
Praha 1), kde budou na účastníky čekat zkušení tatéři, kteří zájemcům vytetují číslo 269 a celou
atmosféru zpříjemní DJ Soljah. Občanské sdružení Otevři oči se touto formou rozhodlo podpořit celosvětovou kampaň, kterou začali
2. října 2012 tři mladí aktivisté v Izraeli. Ti se nechali veřejně označkovat rozpáleným železem, které
se v některých částech světa běžně používá pro značení dobytka. Číslo 269, které si nechali vypálit na svá těla, znamená identifikační číslo jednoho z telat ve
velkochovu mléčného průmyslu. Stovky lidí byly touto demonstrací šokovány a vyjadřují svou
podporu třem odvážným aktivistům a jejich myšlence. Rozhodnutí nechat si vytetovat číslo 269 je
podle aktivistů formou symbolické solidarity a jejím zvěčněním. „Všichni jsme si v utrpení rovni,
a pokud má lidstvo nějakou šanci na přežití a vývoj, musíme si připustit, že útlak slabých – ať už
omlouván pohlavím, rasou, nebo druhem – postrádá jakoukoli racionální a zásadní citlivost vůči těm,
kteří nemohou křičet naším jazykem, ale cítí bolest stejně jako my“, říká jeden z izraelských aktivistů. Aktivisté doufají, že budou schopni rozšířit povědomí o utrpení miliard zvířat, která jsou obětmi lidské
necitelnosti. Na rozdíl od ostatních kampaní, tito aktivisté volají po celkovém ukončení zneužívání
zvířat v industrializovaných velkochovech a upozorňují na to, že podmínky, v jakých jsou zvířata
chována, vychází ze stejného pocitu nadřazenosti, ze kterého v minulosti pramenilo otrokářství, či
holocaust. Právě nacisté se nechali inspirovat velkochovy a jatkami pro praktiky s lidmi, ať už šlo o
transport, ubikace, či zabíjení. I otroci, židé a další byli pro nadřazené pouhá čísla, bez nároku na osobní
potřeby, rodinné vazby a nakonec i na život jako takový. Počet obětí holocaustu za druhé světové války
se odhaduje až na 12 milionů, podobný počet Afričanů byl dovlečen do Ameriky v době otrokářství.
Stejný počet zvířat ztrácí svůj život rukou člověka každých několik desítek minut - pro potravu,
laboratorní experimenty, lov, zábavu či módu.
Aktivisté apelují na všechny lidi: „Nebuďme k těmto alarmujícím počtům nadále lhostejní.
Nezapomínejme, že otrokářství i holocaust byly ve své době naprosto legální a velkým množstvím lidí
přijímány stejně, jako je tomu v dnešní době s velkochovy, laboratořemi či kožešinovými farmami.“
„V dnešním konzumním světě nás často ani nenapadne zamyslet se nad tím, odkud se berou věci, které
denně kupujeme zabalené v úhledných balíčcích, mnohdy s usměvavými zvířátky na obalu. Málokdo
ví, jak ve skutečnosti vypadá život hospodářských zvířat. Že například kráva mléko sama od sebe
nedává, jak je nám vštěpováno ve školách. Kráva je nejprve většinou uměle oplodněna, musí porodit
tele a teprve pak je schopna vytvářet ve svém těle mléko pro své mládě. Telátko je jí však krátce po
porodu odebráno a mléko využíváno pro lidskou potřebu. To se opakuje každých zhruba 14 měsíců, než
skončí za pár let vyčerpaná na jatkách. Kohoutci jsou pro produkci vajec nepotřební, a proto se záhy po
vylíhnutí usmrcují plynem nebo ve speciálním mixéru.“ dodávají organizátorky akce Petra Šindelářová
a Vratislava Zibová.
„Vyrůstal jsem za války a velice dobře si pamatuji, jak se Němci durdili, jak můžou Češi ronit slzy nad Židy, když na východní frontě trpí a umírají krásní mladí Němci. To jsem slyšel několikrát. A teď to slyším znovu. Jak můžu litovat zvířat, někde zavřených ve vězení, když přece umírá tolik lidí. Jako by židovská bolest méně bolela než árijská, zvířecí než lidská" Erazim Kohák
V rámci projektu Otevři Oči si klademe za cíl ukazovat bolavý problém našeho světa – zneužívání
zvířat. Snažíme se odkrývat vztah mezi praktikami bezmezného využívání zvířat, jež se staly
pevnou součástí naší společnosti, a našimi každodenními volbami. Jsme přesvědčeni, že zneužívání
zvířat je problémem celé společnosti a že každý z nás má možnost změny ve svých rukou.
Nabízíme tak veganství jako alternativu k přesvědčení, že můžeme jiné bytosti jakkoli využívat k
našim zájmům. |