| | |
|
zpět na povídky |
|
Můj nový obzor - cesta vegetariána Linda McCartney [Poznámka k překladu - pro zachování autentického koloritu původního textu, byly všechny údaje ponechány v jednotkách běžných v britských a amerických textech, upřesnění je uvedeno v hranatých závorkách. Podobně i názvy zahraničních institucí - překlad by případným zájemcům o podrobnější údaje pouze ztížil hledání zdrojů.] "Pokud se máme vypořádat s problémem hladu ve světě - a kdo jiný je za něj zodpovědný než my, kteří tu žijeme - pak musíme dosáhnout velikého posunu v tom jak používáme plodiny z naších polí. Místo krmení dobytku obilím bychom mohli tím samým obilím nasytit lidi."
Jestli je pro mne v mém životě něco opravdu důležité - kromě mé rodiny - pak je to moje vášeň pro rozšíření vegetariánství v tomto světě. Vždyť na tom závisí tolik životů! A to je to, co mne pohání - snaha zachránit životy. Tak mnoho lidí odmítá vegetariánství, považujíc ho za jakousi formu mystického kultu, která podle nich nemá smysl - jako kdyby to "vegoši" prostě neměli v hlavě v pořádku. Je to tak, můžete mi věřit, zažila jsem to. Během těch 20 let od chvíle, kdy jsme Paul a já přestali jíst zvířata, jsme museli všechny tyto výrazy vyslechnout - podivíni, blázni, fanatici. Snad neexistuje označení, které by proti mně nebylo použito - a to jen kvůli tomu, že jím něco jiného než ostatní. Ne, nestěžuji si. Pokud se postavíte zaběhaným pořádkům s novou myšlenkou, pak musíte očekávat, že se setkáte s odmítáním a pochybami, protože lidé si rádi užívají pohodlí zaběhaného "status quo" a změny jim vždy připadají obtížné. Ale v poslední době už útoky a zesměšňování zeslabují. V poslední době stále více a více lidí naslouchá nám - "bláznivým" vegetariánům - protože věda, medicína a ekonomie konečně pokročily natolik, aby našly pochopení pro naši filozofii a hlídači starých pořádků konečně zjišťují, že vegetariánství dává smysl. Jak to? Zapomeňme na chvíli na emocionální a morální spory a pojďme se podívat na holá fakta. Lékařské výzkumy po celém světě nyní ukazují, že vegetariáni mají o 40% nižší riziko úmrtí na rakovinu a o 30% nižší riziko kardiovaskulárních nemocí. Studie rovněž ukazují, že vegetariáni méně trpí vysokým krevním tlakem, anginou pectoris a cukrovkou.
Jak říkám - svět se nyní mění - a v Americe si stále více a více lidí uvědomuje, že vegetariánství dává po lékařské stránce smysl. To je jeden z důvodu, který způsobil, že za posledních 10 let se počet vegetariánů v USA téměř zdvojnásobil - v roce 1985 jich bylo 6.5 milionu, nyní [1995] jich je 12.4 milionu. Existují i další, více altruistické důvody, které se nyní stávají populárnější i mezi dřívějšími skeptiky. Kromě záchrany vašich životů může vegetariánství zachránit i svět. Lidé na této planetě začínají mít starost o osud své planety - a fakt, že počet členů Greenpeace po celém světě se za posledních 10 let zvýšil o 500%, dokazuje, že lidé zřejmě mají starost o planetu - a díky tomu se metody produkce masa stávají předmětem zvýšeného zájmu ekologů. Např. se pro mnoho lidí stává neakceptovatelné, že kvůli tomu, aby mohli mít Američané na talířích stále více hovězího, jsou plundrovány stále větší plochy pralesů v centrální a jižní Americe, aby se získalo více pastvín pro dobytek. V této době, kdy se plochy lesů rapidně zmenšují, musí naše děti vědět, že každý čtvrtlibrový plátek [cca 125g] hovězího pocházející z centrální a jižní Ameriky představuje šest čtverečních yardů [cca 5 m2] pralesa, vykáceného kvůli pastvinám. Naše děti také potřebují vědět, že až zdědí tuto planetu, pak oni a jejich děti budou odsouzeni žít ve světě, kde se rapidně snižují zásoby pitné vody, protože 70% veškeré americké vody je používáno v zemědělství. A protože na vypěstování jedné libry [454 g] pšenice je potřeba 25 galonů [cca 95 l] vody, tak bylo na Univerisy of California spočteno, že na vyprodukování jedné libry [454 g] hovězího je potřeba 5214 galonů [cca 20 000 l] vody.
Doufejme, že tento nový altruismus se nyní rozroste natolik, abychom mohli nakrmit svět, protože toto je nový obzor, kterého musíme naléhavě dosáhnout. Podle údajů UNICEF zemře na planetě každých 2.3 sekundy jedno dítě hladem. Znamená to, že než přečtete tento článek, zemřou nejméně 4 děti kvůli tomu, že neměly co jíst. Pokud kdy existoval nejpřesvědčivější argument pro vegetariánství, pak je to tento - kdybychom neplýtvali našimi zemědělskými produkty, tyto děti by nemusely zemřít. Vyplýtváme tak mnoho, abychom získali tak málo - a ostatní umírají, protože nemají nic. Vyplýtváme 16 liber [cca 7 kg] obilí na krmení dobytka, abychom vyprodukovali jedinou libru [454 g] hovězího. Celých 80% zrnin, které vypěstujeme v USA nedáme lidem, ale dobytku. Pokud se máme vypořádat s problémem hladu ve světě - a kdo jiný je za něj zodpovědný než my, kteří tu žijeme - pak musíme dosáhnout velikého posunu v tom, jak používáme plodiny z naších polí. Místo krmení dobytku obilím bychom mohli tím samým obilím nasytit lidi. Pokračování zítra red | | |
Zaujal mne především název tohoto časopisu. Nový obzor - přišlo mi to velice vhodné, protože to je přesně to, co mě fascinuje, když se nyní věnuji své snaze přispět k rozšíření vegetariánství.
Tohle si nevymýšlím. Jsou to výsledky výzkumů uznávaných lékařských autorit. Neříkám to já, ale např. tzv. "Framingham Heart Study" - což je nejdéle probíhající studie na světě, zkoumající souvislosti nemocí srdce a stravy - byla zahájena v roce 1949 a ukázala, že vegetariáni se v Americe dožívají průměrně o 6 let vyššího věku, než ostatní. A nebo to říkají výzkumníci z Boston's Bringham & Women's Hospital, kteří zjistili, že ženy, které jedí maso každý den mají 2,5x vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny střev než ženy, které ho jedí málo nebo vůbec.