![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() | ![]() |
|
|
Skořicovomedové tajemství (2.část - O skořici)
Skořice patří nepochybně mezi nejznámější koření na celém světě.
Skořice se získává z kůry stromu skořicovníku dorůstajícího do výšky až deset metrů. Pěstuje se na Cejlonu, v Číně, na Jávě a v dalších tropických oblastech. Nejkvalitnější surovinu poskytují stromy osmileté, anebo starší. Skořice je vlastně usušená kůra tohoto stromu. Nejznámější jsou dva druhy skořicovníků - skořicovník cejlonský (je považován za kvalitnější, kůra vytváří typické "svitky") a skořicovník čínský. Vůni a chuť skořice vytváří především silice, hlavně aldehyd, eugenol, třísloviny i další složky. Denní dávka skořice by neměla přesáhnout 2 - 4g, u výtažků a olejů je třeba brát zřetel na sílu výrobků. Tuto informaci získáte z příbalových letáků daných výrobků. Skořice byla známá především pro své léčivé účinky a jako koření se proslavila až mnohem později. Byla užívaná také k rituálním účelům. Dnes se pro svůj vysoký obsah silic a tříslovin užívá jako lék, koření, ale také v kosmetice.
Vnější užití skořice se soustřeďuje především do oboru kosmetiky. Ve formě masážních olejů a tělových krémů se používá k úlevě při bolestech svalů a svalových křečích, na revmatické bolesti kloubů a k celkovému prohřátí a regeneraci tkání. Účinné látky také pomáhají při metabolismu v buňkách, zrychlují látkovou výměnu, a proto se v kosmetice využívá k redukci projevů celulitidy. Zahřívací účinky skořice, její účinky na zažívání a na povzbuzení nálady oceníme zejména v těchto zimních měsících. V příštím, již posledním, díle seriálu odhalíme tajemství spojení úžasného medu a smyslné skořice.:-) red |