Bezmasou stravou můžeme zachránit svoje zdraví i zdraví planety
část 3
Globální oteplování
Globální oteplování je nejvážnějším tématem současné doby. Bohužel se mu zatím nevěnuje dostatečná osvěta, a tak stále ještě většina populace není přesně informována. Většina lidí neví, že naše planeta je ve stavu nouze.
Mizí světové ledovce napájející řeky, na nichž jsou závislé miliardy lidí. Lidé přestávají mít pitnou vodu. Miliarda lidí k ní již dnes nemá přístup. Denně na její nedostatek umírá 5000 lidí.
Sluneční paprsky, které ledovce odrážely z 80% zpět do vesmíru, ohřívají nyní hladinu moří a odkrytou půdu na Sibiři, která byla stovky let pod sněhem. Dochází k destabilizaci permafrostu, který uvolňuje nekontrolovatelné množství metanu, což následně opět ohřívá atmosféru. Toto nevypočitatelným způsobem urychluje klimatickou změnu.
Pod zvýšenou hladinou moří (kvůli tání ledovců) zmizelo již více než 18 ostrovů a miliony lidí se stávají ekologickými vystěhovalci hledajícími nové domovy. Nyní je to asi 25 milionů. lidí, kteří mají statut ekologických uprchlíků, nemají domov a jsou hnáni z místa na místo.
Více než miliarda lidí hladoví.
Každých 5 sekund umírá jedno dítě hlady.
13 milionů hektarů pralesa ročně mizí.
Denně vymírá 270 druhů živočichů.
James Hansen - světoznámý klimatolog, ředitel Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA: "V roce 2007 jsme překročili bod zlomu. Ale stále jsme ještě nepřekročili bod, odkud není návratu."
Příčiny klimatické změny
Ke globálnímu oteplování dochází v důsledku lidské činnosti. Nejedná se tedy o oteplování, které by bylo výsledkem přirozeného přírodního cyklu. Dochází k němu působením skleníkových plynů v zemské atmosféře. Významnými skleníkovými plyny jsou: metan, oxid uhličitý, oxid dusný, uhlík a freony.
Hlavním skleníkovým plynem není CO2, ale metan. Ten na sebe váže 72x více tepla než CO2. Mezi hlavní lidskou aktivitu, která umožňuje vznik těchto plynů, patří chov hospodářských zvířat, dále také těžba a spalování fosilních paliv, spalování biomasy, skládky odpadů atd.
Chov dobytka a vliv na životní prostředí
80 % globálního oteplování je způsobeno chovem hospodářských zvířat!
Na Zemi je v současnosti 3x více hospodářských zvířat než lidí. Jak udává dokument FAO při OSN "Dlouhý stín hospodářských zvířat", 36 % metanu rozpuštěného v atmosféře vzniká při trávení přežvýkavců, 64 % z jejich moči a způsobují kyselé deště a ničí lesy. Chov zvířat vytváří 65 % rajského plynu spojeného s lidskou činností, většina pochází z chemických hnojiv. Chov zvířat ničí ornici a vodní zdroje. 70 % deštných pralesů je vykáceno kvůli produkci masa na pastviny a 20 % z této země je degradováno kvůli shromažďování extrémního množství dobytka. Chov dobytka dále přispívá ke spotřebovávání vodních zdrojů, kterých na planetě ubývá. 70 % vodních zdrojů se spotřebovává na pěstování krmiv. Znečišťování vody z výkalů, chemických hnojiv, antibiotik, hormonů, chemikálií a pesticidů způsobuje mrtvé zóny v mořích.
Zvířata uměle množíme, pěstujeme pro ně krmivo. 80% vypěstované sóji na půdě, kde dříve byly pralesy, zkrmujeme dobytkem a naproti tomu denně zemře 5000 lidí hlady.
50% lidí jí denně jídlo za méně než 1 dolar.
Nebylo by lépe nakrmit touto sójou přímo hladovějící lidi? A nepotřebovali bychom jí ani tolik, abychom kvůli jejímu pěstování káceli pralesy.
Hospodářská zvířata produkují více skleníkových plynů než veškerá doprava ve světě.
Tvoří 65 % oxidu dusného N2O (rajský plyn) vyprodukovaného lidmi (296krát škodlivější než CO2). Vykazují 37 % metanu vyprodukovaného všemi lidmi (23krát škodlivější než CO2).
Na produkci 1kg brambor potřebujeme 100 litrů vody,
na produkci 1kg rýže 4 000 litrů vody
na produkci 1kg hovězího masa potřebujeme 13 000 litrů vody !!!.
Na jednu porci hovězího je zapotřebí takového množství vody, jako bychom se intenzivně sprchovali půl roku.
Jedna porce masa je ve skutečnosti 16x dražší než porce veganského jídla.
Rozdíl si platíme z našich daní, ve formě dotací do živočišné výroby.
Proč já vegan přispívám odvodem mých daní na tyto dotace, proč peníze nejdou na dotaci rostlinné výroby?
Studie ukázaly, že produkce jednoho kila masa způsobuje emise rovnající se 36,4 kilogramu oxidu uhličitého. Navíc vznik a transport jednoho plátku hovězího, jehněčího nebo vepřového spotřebuje stejné množství energie jako téměř třítýdenní svícení 100W žárovkou.