Diskuse: proč jsem se Stal - NEstal(a) vegetariánem(kou)

Dobrý den, Lízo a ostatní, chtěla bych reagovat na zdejší diskusi.

Upřímně řečeno vůbec nechápu, jak vegetarián(ka) dokáže připravit a servírovat někomu maso? Já bych to tedy nedokázala, mám k tomu odpor, je to za mou hranicí. (Myslela jsem že to tak vegetariáni většinou mají, ale asi ne vždy?) A naprosto samozřejmě to po mě také nikdo nechce!

Tolerance ano. Ale ta spočívá v tom, že nebráním svému muži (který (zatím?) maso jí) kdykoliv uvařit pro sebe a případně děti (pokud by chtěly) jídlo s masem. Jen já u toho nechci být.
V reálu to ale udělal jen velmi málokdy. Přící se mu totiž manipulace se syrovým masem a všechno to okolo, v podstatě to cítí jako já...
On maso jí jenom tehdy (a pak mu většinou i chutná, ale ne vždy), když ho dostane připravené až pod nos, např. v restauraci kam chodí z práce na oběd, případně u jeho rodičů (přičemž jeho máma, se kterou si mimochodem dobře rozummím a respektujeme se, vaří i bezmasá jídla, dbá na zdravou výživu a i ráda experimentuje ;-)). Můj muž přesně potvrzuje teorii o tom, že pokud by lidé museli sami zvířata zabíjet a maso "vyrábět", byla by asi většina z nich vegetariány. Ale máme tady bohužel tu "anonymitu" spotřeby. Lidé nezabíjí sami, kupováním masa platí někomu jinému aby to za ně udělal, a pak už jim to nepřijde...

Ale zpět k tématu. Já si prostě nedokážu představit koupit a připravit maso (mimochodem to ani neumím), rodině ho naservírovat "s láskou" a popřát dobrou chuť. Vše se mi při té představě příčí, anglicky by se řeklo "it just feels wrong".

Na druhou stranu ale nikomu nekazím chuť k jídlu. Takže ostatním nehaním co jedí. Jen si hlídám své hranice - třeba aby se vidličkou od šunky nešahalo do nakrájených okurek na stole, které jím i já.

Dětem jsem dlouho nic moc o masu neříkala, tedy jen něco málo na dotazy, ale žádné hrůzostrašné věci - i když by vlastně odpovídaly pravdě. Ale také jim samozřejmě nelžu. Na dotaz vše vysvětlím, když cítím zájem, řeknu i víc. Teď už jsou obě děti ve školním věku, samy o těchto věcech začaly přemýšlet a já jim začínám říkat i něco víc, dle situace. Ale ne přímo u jídla.

Z hlediska některých vegetariánů bych asi měla v rodině "agitovat" víc, ale donedávna jsem měla pocit, že to není dobré. Teď o tom znovu přemýšlím, možná půjdu trochu více do "ofenzívy"... :-) uvidím.

Obecně si myslím že když děti poznají oboje (jídlo s masem ve škole/školce, někdy u babiček, a bezmasé doma) s tím že se doma dozvědí i něco o tom, proč máma maso nejí a to už 20 let, tak si časem názor udělají samy...

Ještě bych chtěla dosáhnout toho, aby jedno ze dvou jídel ve školní jídelně bylo vždy bezmasé. Ale zjištuji že to asi nebude tak lehké... Pokud by k tomu někdo měl nějaké poznatky, příklady kde to funguje apod. budu ráda. Dík

Miriam (synnefaki.m@gmail.com)

P.S. poznámka k webu "vegetarian.cz" - struktura serveru mi připadá trochu nepřehledná - proč se mi nezobrazují všechny příspěvky jedné diskuse najednou, jako na jiných serverech/forech?

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE