receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitpovídka
povídka na vegetarian.cz
zpět na další příspěvky


Diskuse: proč jsem se Stal - NEstal(a) vegetariánem(kou)

Ahoj,

vegetariánem jsem se nestal ze dne na den .. dalo by se říci, že tomu předcházelo jisté hloubání a přemýšlení. Maso jsem přestal jíst až v sedmadvaceti letech, a rok už se držim :) přičemž třeba moje dvě sestry maso odmítaly už nejméně o 10let dřív. Do té doby jsem jakékoli "moralistické" řeči svých sester přehlížel, dělal že neslyšim, nevšímal si toho a neřešil to. Ono koupit si v krámě balíček s půl kg kuřecích prsou a hodit to na pánev dokáže kdekdo, již méně lidí si ale vůbec uvědomí, co tomu předchází, než se maso v této podobě dostane na ten krám.

Mně stačilo vidět jeden film, který mi pootevřel oči (Shaolin -2011) a který ve mě vyvolal obrovskou chuť a zájem o buddhismus. A můžu za to být jedině rád, jak mám totiž např. kultivovat mettá (můžeme tomu říkat třeba milující laskavost), když jím maso? Vždyť to nedává smysl, přát veškerým bytostem, aby byly prosty utrpení, prodlévaly v klidu a pokoji a do toho jíst zbytky jejich těl že? Se specifickou mettá se moc nezatěžuju, hezky pěkně všem. A už to začalo, pomalu jsem začal žít klidněji, začínal vidět svět úplně jinak než dosud, začal jsem nesmyslné návyky v jedení masa opouštět, až jsem to nakonec nechal jít úplně a dodnes už si skoro nevzpomenu jak to chutná. Pikantní je, že když jsem přišel domů v den, kdy jsem se k rozhodnutí nejíst maso konečně dokopal, na plotně byla mísa s asi dvaceti řizky ... odolávám dodnes.

Reakce okolí neřeším, vím, že maso-jedlíci velice lpí na tradičním způsobu uvažování a nedokáží nebo dokonce nechtějí na věc nazírat i z jiného úhlu (sám jsem se také tak choval), že to velice často neřku-li furt berou jako útok na jejich hodnotový systém (také můj případ) a cítí se mnou ohrožení. Pro ně je zdá se důležité, co o vegetariánství říká jejich doktor, co si o tom myslí majitel masokombinátů, co o tom říká známá jejich známé, která má známého a ten má známého a ten je takyvegetarián a má zdravotní problémy, z čehož má automaticky vyplývat, že je to zdraví škodlivé... nebo co o tom "píšou v televizi" a "říkaj v novinách" aneb proč samostatně přemýšlet, když za nás mohou myslet jiní že? A (pro ně) líp. Většinou se setkávám s názory, jakobych si sám odpíral to dobré "proč se tak trestáš??" "nevíš o co přicházíš" nebo ještě líp "nevíš, co je dobré". Náhodou vím o co přicházim, přicházím přinejmenším o špatný pocit, že abych se najedl nebo ještě hůře, abych si nachvíli smlsnul, muselo někde někdy "něco" umřít. A já ctím život.

Mír s Vámi

Miloš Hladík, Praha 6


Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE