receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitvegetarian.cz
vegetarian.cz





Nové Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů - 2004

Zde si můžete podívat na Nové Stanovisko Americké dietetické asociace - 2003 na stránkách ČSVV.

Česká společnost pro výživu a vegetariánství, o.s. vydala se svolením Americké dietetické asociace brožůru - Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů

Pozoruhodnou událostí je v závěru publikovaný postoj České pediatrické společnosti k alternativní výživě. Projednaný a schválený výborem společnosti 15.4. 2004 a publikovaný v časopise Československá pediatrie.

MUDr.Pavel Frühauf,CSc. primář Kliniky dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN Praha, člen výboru Pracovní skupiny pro dětskou gastroenterologii a výživu ČPS JEP:

Pokud je dieta správně vedena a vypracována, nemůže se proti ní zásadně mnoho namítat.


Součástí vydání je i vyjádření Společnosti pro výživu ke stanovisku Americké dietetické asociace, Praha, únor 2004

Stanovisko ADA k vegetariánské stravě lze považovat za vyvážené, odborně podložené a dobře využitelné pro potřeby lidí, kteří se rozhodli takovým způsobem se stravovat. Společnost pro výživu považuje stanovisko ADA pro okruh lidí, kteří se rozhodli pro tento alternativní způsob stravování za reálné a prospěšné.

Řešení možných rizik spočívá ve vhodné volbě potravin, ale též v použití vhodných obohacených potravin nutričními faktory, které by ve vegetariánské (zejména veganské) stravě mohly být nedostatečně zastoupeny. Upozorňuje na rozsáhlé zastoupení fortifikovaných potravin v obchodní síti a na skutečnost, že v současné době sestavení vhodné vegetariánské stravy s použitím obohacených potravin je podstatně snadnější, než v dřívějších dobách.

Publikaci je možné objednat cca. 40 Kč,-











Pro srovnání uvádíme  Starší verzi Stanoviska Americké dietetické asociace - VEGETARIÁNSKÁ STRAVA

http://www.eatright.com/adap1197.html

Vědecká zjištění ukazují na pozitivní vztah mezi vegetariánskou stravou a sníženým rizikem řady chronických degenerativních onemocnění a stavů jako je obezita, ischemická choroba srdeční, hypertenze, diabetes mellitus a některé typy rakoviny. Vegetariánská strava, stejně jako i jiné typy stravy musí být správně plánována a nutričně vyvážená.

NÁZOROVÉ STANOVISKO

Názorem Americké dietetické organizace (ADA) je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění.

PŘEHLED VEGETARIÁNSTVÍ

Stravovací návyky vegetariánů jsou různorodé. Lakto-ovo-vegetariáni mají svou stravu založenou na obilovinách zelenině, ovoci, luštěninách, semenech, ořeších, vejcích a mléčných výrobcích s vyloučením masa, ryb a drůbeže. Vegani nebo úplní vegetariáni mají stravovací návyky podobné jako lakto-ovo-vegetariáni s výjimkou vyloučení vajec, mléčných výrobků a dalších živočišných produktů. I těchto rozmezích existují značné rozdíly co se týče rozsahu vyhýbání se živočišným potravinám. Proto je nutný individuální přístup k rozvržení přijímaných nutričních dávek.

Studie ukazují, že vegetariáni mají často nižší nemocnost (1) a úmrtnost (2) na některá chronická degenerativní onemocnění než nevegetariáni. Přestože svou roli mohou hrát také nedietní faktory, jako je fyzická aktivita, nekouření a abstinence, strava je jednoznačně stěžejní faktor.

Vedle zdravotních výhod mohou být lidé k vegetariánství vedeni zájmem o životní prostředí, ekologii nebo problém světového hladu. Uváděny jsou i důvody ekonomické, etické a náboženské. Požadavky spotřebitelů na vegetariánskou stravu vedou k rostoucímu počtu restauračních zařízení, které tuto nabízejí V současné době většina univerzitních jídelen poskytuje vegetariánskou stravu.

ZDRAVOTNÍ ÚČINKY VEGETARIÁNSTVÍ

Vegetariánská strava s nízkým obsahem tuku byla úspěšně praktikována jako součást rozsáhlého zdravotního programu, jehož účelem bylo zmírnit těžké onemocnění koronárních arterií (3,4). Vegetariánská stava působí ochranně proti různým onemocněním díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin a vysokému obsahu folátů (které snižují sérovou hladinu homocysteinu) (5), antioxidantů jako je vitamin C a E, karotenoidů a fytochemikálií. Vegetariáni ve srovnání s nevegetariány mají nižší nejen mortalitu na ischemickou chorobu srdeční (7), ale vegetariánská strava je rovněž účinná při zastavení postupu ischemické choroby srdeční (8,9). Vegetariáni mají obvykle nižší hladinu celkového cholesterolu a LDL-lipoproteinů v séru, ale hladina HDL-lipoproteinů a triglyceridů se různí podle typu vegetariánské stravy (10). Vegetariáni ve srovnání s nevegetariány mají nižší výskyt hypertenze (11). Ten efekt je nezávislý na tělesné hmotnosti a příjmu sodíku. Úmrtí vegetariánů na diabetes mellitus II. typu jsou mnohem méně častá než nevegetariánů, možná z důvodu vyššího příjmu komplexních polysacharidů a nižšího indexu tělesné hmotnosti (12).

Vegetariáni mají i nižší incidenci plicního a kolorektálního karcinomu (2,13). Snížené riziko kolorektálního karcinomu souvisí se zvýšenou spotřebou vlákniny, zeleniny a ovoce (14,15). Střevní mikroflora vegetariánů se významně odlišuje od střevní mikroflóry nevegetariánů a to tak dalece, že to může výrazně snižovat riziko rakoviny tlustého střeva (16,17). Snížení výskytu rakoviny prsu vegetariánů se u západních zemích nesledovalo, ale multikulturální údaje ukazují, že výskyt rakoviny prsu je nižší v populacích, které konzumují převážně rostlinnou stravu (18). Ochranně zde může působit nižší hladina estrogenu vegetariánek (19).

Dobře rozvržená vegetariánská strava může být užitečná v prevenci a léčbě ledvinových onemocnění.. Studie na lidech a zvířatech ukazují, že některé rostlinné bílkoviny mohou zvyšovat dobu přežití, zlepšovat glomerulární filtraci a snižovat proteinurii, hematurii a poškození ledvin v histologickém nálezu ve srovnání s nevegetariánskou stravou (20,21).

NUTRIČNÍ ROZVAHA PRO VEGETARIÁNY

Rostlinné zdroje proteinů poskytují dostatečné množství esenciálních aminokyselin jestliže člověk konzumuje rozmanitou rostlinnou stravu a má dostatečný přísun energie. Výzkumy prokázaly, že není třeba k rostlinné stravě konzumovat dodatečné bílkoviny a konzumace různých zdrojů aminokyselin během dne zajistí dostatečný příjem dusíku zdravým osobám (22). Přestože ve vegetariánské stravě je nižší celkový obsah bílkovin a potřeba bílkovin vegetariánů by mohla být mírně zvýšená vzhledem k nižší kvalitě některých rostlinných bílkovin, příjem bílkovin u lakto-ovo-vegetariánů i veganů se jeví dostatečný (16).

Rostlinné potraviny obsahují pouze nehemové železo, které je mnohem citlivější na inhibitory a aktivátory absorbce než železo hemové. Přestože je vegetariánská strava bohatší na celkový obsah železa než nevegetariánská, zásoby železa vegetariánů jsou nižší, protože železo z rostlinné stravy se hůře vstřebává. (23). Klinická důležitost tohoto faktu, pokud nějaká vůbec je, je nejasná, protože anemie z nedostatku železa vegetariánů jsou stejně časté jako nevegetariánů (23). Vyšší obsah vitamínu C ve stravě vegetariánů může zlepšit absorbci železa.

Přestože rostlinné potraviny mohou obsahovat vitamin B-12 na svém povrchu z půdních reziduí, není to spolehlivý zdroj vitamínu B-12 pro vegetariány. Hodně z vitamínu B-12 v řase spirulině dalších mořských řasách, v tempehu a misu je spíše neúčinným analogem vitamínu B-12 než aktivním vitamínem. Přestože mléčné výrobky a vejce obsahují vitamin B-12, výzkum poukazuje na to, že lakto-ovo-vegetariáni mají nižší krevní hladinu vitamínu B-12. Doplňování vitamínu B-12 nebo příjem vitaminem B-12 obohacené stravy se doručuje těm vegetariánům, kteří se zcela zříkají živočišné stravy nebo ji přijímají jen v omezeném množství (24).

Protože požadavky organismu na vitamin B-12 jsou malé a je v těle skladován a recyklován, projevy deficitu se mohou projevit až za několik let. Vstřebávání vitamínu B-12 se s přibývajícím věkem stává méně účinné a proto se doporučuje doplňovat vitamin B-12 všem starším vegetariánům.

Lakto-ovo-vegetariáni mají příjem vápníku, který je srovnatelný s příjmem vápníku nevegetariánů nebo i vyšší (25,26). Avšak příjem vápníku veganů je obecně nižší než příjem vápníku lakto-ovo-vegetariánů a nevegetariánů (26). Je nutno poznamenat, že vegani mohou mít nižší potřebu vápníku než nevegetariáni, protože strava s nižším celkovým obsahem bílkovin a více zásaditá má efekt šetřící vápník(27). Navíc, má-li člověk stravu s nízkým obsahem bílkovin a sodíku a optimální fyzickou aktivitu, jeho potřeba vápníku je nižší než osob se sedavým způsobem života a standardní západní stravou. Tyto faktory spolu s genetickými vlivy mohou pomoci vysvětlit rozdíly v stavu kostí, které jsou nezávislé na příjmu vápníku.

Protože požadavky na příjem vápníku veganů ještě nebyly stanoveny a nedostatečný příjem vápníku je spojen s rizikem osteoporózy všech žen, vegani by měli mít Zdravotním ústavem definovány nutriční požadavky na příjem vápníku pro určitou věkovou skupinu (28). Vápník se dobře vstřebává z mnoha rostlinných potravin a veganská strava poskytuje dostatečné množství vápníku za předpokladu, že strava pravidelně obsahuje rostliny bohaté vápníkem (29). Navíc je mnoho nových vegetariánských potravin vápníkem obohaceno. Dietní doplňování vápníku se doporučuje pouze těm veganům, kteří svou stravou požadavky na vápník nepokryjí.

Vitamin D je obsažen v jakékoliv stravě málo pokud jím není strava obohacena. Veganská strava může být z tohoto pohledu nedostatečná protože nejčastějším potravinovým zdrojem vitamínu D je jím obohacené kravské mléko. Avšak také veganská strava obsahuje některé potraviny obohacené vitaminem D, jako je sojové mléko nebo některé z obilovin. Navíc je prokázáno, že hlavním faktorem ovlivňujícím hladinu vitamínu D je slunění a příjem vitamínu D potravou je nutný pouze tehdy, když je slunění nedostatečné (30). Má se za to, že oslunění rukou, paží a obličeje na 5-15 minut denně postačující k získání dostatečného množství vitaminu D (31). Lidé s tmavou kůží nebo ti, kteří žijí v severních zamračených nebo smogových oblastech by měli zvyšovat expozici slunečnímu záření. Zastínění brání tvorbě vitaminu D. Jestliže je slunění nedostatečné, doporučuje se veganům doplňování vitaminu D. Je to zvláště vhodné pro starší lidi, kteří syntetizují vitaminu D méně účinně a mívají nižší expozici slunečnímu záření.

Studie ukazují, že příjem zinku vegetariánů je nižší nebo srovnatelný než mívají nevegetariáni (16). Většina studií prokazuje, že koncentrace zinku ve vlasech, séru a slinách vegetariánů je normální. (32). Kompensační mechanizmy mohou vegetariánům pomoci adaptovat se i na stravu s nízkým obsahem zinku (33). Avšak vzhledem k tomu, že biologická dostupnost zinku z rostlinných potravin je nízká a efekt mezního obsahu zinku v organismu není dobře znám, vegetariáni by se měli snažit dosáhnout nebo překonat doporučené dávky zinku.

Strava, která neobsahuje ryby nebo vejce neposkytuje dostatek 3-n dokosahexaenové kyseliny s dlouhým řetězcem (DHA). Vegetariáni mohou mít nižší hladinu této mastné kyseliny v krvi, s čímž však nesouhlasí závěry všech studií (34,35). Esenciální mastná kyselina linolenová může být přeměněna na DHA, avšak tato konverze se jeví jako nedostatečná a vysoký příjem kyseliny linolové interferuje s konverzí na DHA (36). Důsledky nízké hladiny DHA nejsou jasné. Přesto se vegetariánům doporučuje zařadit do stravy dobré zdroje kyseliny linolenové.

Následující tabulka 1 ukazuje potravinové zdroje složek potravy, které jsou zajímavé pro vegetariány.


Zde je možné stáhnout: Tabulka 1 potravinové zdroje pro vegetariány.

VEGETARIÁNSTVÍ V PRŮBĚHU ŽIVOTA

Dobře rozvržená veganská a lakto-ovo-vegetariánská strava je vhodná pro všechny životní období, včetně těhotenství a laktace. Vhodně plánovaná veganská a lakto-ovo-vegetariánská strava zabezpečí nutriční požadavky batolat, dětí i adolescentů a vede k normálnímu vzrůstu (37). Dietní nedostatky se objevovaly spíše v populacích s velmi omezující dietou. Všechny veganské děti by měly mít spolehlivý zdroj vitamínu B-12 a pokud by neměly dostatek slunečního záření, měly by mít suplementaci vitamínu D nebo jím D obohacenou stravu. Je nutno klást důraz na stravu s vysokým obsahem vápníku, železa a zinku. Častější jídlo a svačiny a požívání některých rafinovaných potravin nebo potravin s vyšším obsahem tuku mohou vegetariánským dětem pomoci zvýšit příjem energie. Doporučení pro suplementaci železem a vitaminem D a pro zavedení tuhých potravin jsou stejná pro vegetariánské i nevegetariánské děti. Je-li možnost zavedení potravin s vyšším obsahem bílkovin, vegetariánské děti mohou dostávat tofu, tvaroh nebo luštěniny (mixované nebo lisované). Kojené veganské děti by měly mít zdroj vitamínu B-12 jestliže matka nemá vitamínem B-12 suplementovanou stravu a zdroj vitaminu D nemají-li dostatečný pobyt na slunci. Vegatariánská strava je o něco častější mezi adolescenty s poruchou stravovacích návyků než v celé populaci adolescentů a proto by dietní profesionálové měli dohlížet na mladé klienty, kteří velmi redukují sortiment jídel a mají poruchy stravovacích zvyklostí (38). Nedávno získané údaje však ukazují, že vegetariánská strava nevede k poruše stravovacím návyků (39). S odborným vedením při plánovaní jídla je vegetariánská strava vhodná a zdravá možnost pro adolescenty.

Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců. Požadavek proteinů může být zvýšen, protože pohyb zvyšuje metabolismus aminokyselin, ale vegetariánská strava kryje požadavky energie včetně dobrých zdrojů bílkovin ( vejce, výrobky ze soji, luštěniny) a zabezpečuje dostatek bílkovin bez užívání speciálních potravin nebo doplňků. U dospívajících sportovců by se měl dávat zvláštní pozor na potřebu energie, bílkovin a železa. Sportovkyně - vegetariánky mohou častěji trpět amenorheou, což však nepotvrzují všechna zjištění (40,41). Snaha o udržení normálního menstruačního cyklu může zahrnovat zvýšení příjmu energie a tuku, snížení příjmu vlákniny a omezení namáhavého tréninku. Lakto-ovo-vegetariánská a veganská strava může zabezpečit nutriční a energetické požadavky těhotných žen. Porodní váha dětí narozených správně se stravujícím vegetariánkám odpovídá normám porodní váhy a neliší se od porodní váhy dětí nevegetariánek (42). Strava těhotných a kojících veganek by měla být suplementována 2.0 mikrogramy, respektive 2.6 mikrogramy vitamínu B-12 denně a je-li možnost slunění omezená, tak i 10 mikrogramy vitamínu D denně (43, 44). Suplementace foláty se doporučuje obecně, přestože vegetariánské ženy mají vyšší příjem než nevegetariánky.

JÍDELNÍČEK PRO VEGETARIÁNSKOU STRAVU

Různé přístupy k jídelníčku zabezpečí vegetariánům vhodnou stravu

a)

Vybírejte si rozmanitá jídla včetně obilovin, zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, semen a jestli si přejete, tak i včetně mléčných produktů a vajec.

b)

Vybírejte si často celé, nerafinované potraviny a minimalizujte příjem slazených, tučných a velmi rafinovaných potravin.

c)

Vybírejte si rozmanité ovoce a zeleninu

d)

Používáte-li živočišné potraviny jako mléčné výrobky a vejce, vybírejte si jejich nízkotučné verze. Spotřeba sýrů a ostatních vysoce tučných mléčnný výrobků by měla být omezena vzhledem k jejich obsahu nasycených tuků a také proto, že někteří vegetariáni je konzumují příliš často namísto rostlinných potravin.

e)

Vegani by ve své stravě měli mít pravidelný zdroj vitamínu B-12 a nejsou-li dostatečně vystaveni slunečnímu záření tak také zdroj vitamínu D.

f)

Pouze kojené děti by měly mít suplementaci železa ve věku od 4 do 6 měsíců a dostanou-li se na slunce jen omezeně, pak i zdroj vitamínu D. Kojené veganské děti by měly mít suplementaci vitaminu B-12, neníli matčina strava o vitamin B-12 obohacována.

g)

Neomezujte množství potřebného tuku v potravinách dětí mladších než 2 roky. Pro starší děti dbejte na přísun potravin s vysokým obsahem nenasycených tuků ( vejce, ořechy, semena, olej a pomazánky ze semen a ořechů, avokado a rostlinné oleje) aby bylo dosaženo potřebného příjmu živin a energie.

TABULKA 2 PYRAMIDA POTRAVINOVÝCH DOPORUČENÍ PRO VEGETARIÁNSKÝ JÍDELNÍČEK


Zde je možné stáhnout: Tabulka 2 pyramida doporučených potravin pro vegetariány.

Stanovisko ADA - vegetariánská strava, v plném znění v září 1999 přeložil: MUDr.Zbyněk Luňáček a Mgr. Martina Matušková

Odkazy:

1. Knutsen SF. Lifestyle and the use of health services. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1171S-1175S.

2. Key TH, Thorogood M, Appleby PM, Burr ML. Dietary habits and mortality in 11,000 vegetarian and health conscious people: results of a 17-year follow up. BMJ. 1996;313:775-779.

3. Franklin TL, Kolasa KM, Griffin K, Mayo C, Badenhop DT. Adherence to very low fat diet by a group of cardiac rehabilitation patients in the rural southeastern United States. Arch Fam Med. 1995;4:551-554.

4. Gould KL, Ornish D, Scherwitz L, Brown S, Edens RP, Hess MJ, Mullani N, Bolomey L, Dobbs F, Armstrong WT, Merritt T, Ports T, Sparler S, Billings J. Changes in myocardial perusion abnormalities by positron emission tomography after long-term intense risk factor modification. JAMA. 1995;274:894-901.

5. Janelle KC, Barr SI. Nutrient intakes and eating behavior scores of vegetarian and nonvegetarian women. J Am Diet Assoc. 1995;95:180-189.

6. Jacob RA, Burri BJ. Oxidative damage and defense. Am J Clin Nutr. 1996;63(suppl):985S-990S.

7. Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. BMJ. 1994;308:1667-1670.

8

. Fraser GE, Lindsted KD, Beeson WL. Effect of risk factor values on lifetime risk of and age at first coronary event. The Adventist Health Study. Am J Epidemiol. 1995;142:746-758.

9. Roberts WC.. Preventing and arresting coronary atherosclerosis. Am Heart J. 1995;130:580-600.

10. Melby CL, Toohey ML, Cedrick J. Blood pressure and blood lipids among vegetarian, semivegetarian and nonvegetarian African Americans. Am J Clin Nutr. 1994;59:103-109.

11. Beilin LJ. Vegetarian and o

ther complex diets, fats, fiber, and hypertension. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1130-1135.

12. Dwyer JT. Health aspects of vegetarian diets. Am J Clin Nutr. 1988;48(suppl):712-738.

13. Mills PK, Beeson WL, Phillips RL, Fraser GE. Cancer incidence among California Seventh-day Adventists, 1976-1982. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1136S-1142S.

14. Almendingen K, Trygg K, Vatn M. [Influence of the diet on cell proliferation in the large bowel and the rectum. Does a strict vegetarian diet reduce the risk of intestinal cancer?] Tidsskr Nor Laegeforen. 1995;115(18):2252-2256.

15. Steinmetz KA, Potter JD. Vegetables, fruit and cancer. II. Mechanisms. Cancer Causes Control. 1991;1:427-442.

16. Messina MJ, Messina VL. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets: Issues and Applications. Gaithersburg, Md: Aspen Publishers; 1996.

17. Adlercreutz H, van der Wildt J, Kinzel J, Attalla H, Wahalla K, Makela T, Hase T, Fotsis T. Lignan and isoflavonoid conjugates in human urine. J Steroid Biochem Mol Biol. 1995;59:97-103.

18. Cancer Facts and Figures--1994. Atlanta, Ga: American Cancer Society;1994.

19. Barbosa JC, Shultz TD, Filley SJ, Nieman DC. The relationship among adiposity, diet and hormone concentrations in vegetarian and nonvegetarian postmenopausal women. Am J Clin Nutr. 1990;51:798-803.

20. Pagenkemper J. The impact of vegetarian diets on renal disease. Top Clin Nutr. 1995;10:22-26.

21. Barsotti G, Morelli E, Cupisti A, Meola M, Dani L, Giovannetti S. A low-nitrogen, low-phosphorus vegan diet for patients with chronic renal failure. Nephron. 1996;74:390-394.

22. Young VR, Pellett PL. Plant proteins in relation to human protein and amino acid nutrition. Am J Clin Nutr. 1994; 59 (suppl 5):1203S-1212S.

23. Craig WJ. Iron status of vegetarians. Am J Clin Nutr. 1994;59 (suppl):1233S-1237S.

24. Helman AD, Darnton-Hill I. Vitamin and iron status in new vegetarians. Am J Clin Nutr. 1987;45:785-789.

25. Slatter ML, Jacobs DR, Hilner JE Jr, Caan BJ, Van Horn L, Bragg C, Manolio TA, Kushi LH, Liu D. Meat consumption and its association with other diet and health factors in young adults: the CARDIA study. Am J Clin Nutr. 1992;56:699-704.

2

6. Tesar R, Notelovitz M, Shim E, Dauwell G, Brown J. Axial and peripheral bone density and nutrient intakes of postmenopausal vegetarian and omnivorous women. Am J Clin Nutr. 1992;56:699-704.

27. Remer T, Manz F. Estimation of the renal net acid excretion by adults consuming diets containing variable amounts of protein. Am J Clin Nutr. 1994; 59:1356-1361.

28. National Academy of Sciences, Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium, Phosphorus, Magnesium, Vitamin D and Flouride. Washington, DC: National Academy Press; 1997.

29. Weaver CM, Plawecki KL. Dietary calcium: adequacy of a vegetarian diet. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1238S-1241S.

30. Henderson JB, Dunnigan MG, McIntosh WB, Abdul-Motaal AA, Gettinby G, Glekin BM. The importance of limited exposure to ultraviolet radiation and dietary factors in the aetiology of Asian rickets: a risk-factor model. QJM. 1987;63:413-425.

31. Holuck MF. Vitamin D and bone health. J Nutr. 1996;126 (suppl):1159S-1164S.

32. Freeland-Graves JH, Bodzy PW, Epright MA. Zinc status of vegetarians. J Am Diet Assoc. 1980;77:655-661.

33. Lei S, Mingyan X, Miller LV, Tong L, Krebs NF, Hambidge KM. Zinc absorption and intestinal losses of endogenous zinc in young Chinese women with marginal zinc intakes. Am J Clin Nutr. 1996;63:348-353.

34. Sanders TAB, Roshanai F. Platelet phospholipid fatty acid composition and function in vegans compared with age-and sex-matched omnivore controls. Eur J Clin Nutr. 1992;46:823-831.

35. Conquer JA, Holub BJ. Dietary docosahexaenoic acid as a source of eicosapentaenoic acid in vegetarians and omnivores. Lipids. 1997;32:

341-345. 3

6. Emken EA, Adlof RO, Gulley RM. Dietary linoleic acid influences desaturation and acylation of deuterium-labeled linole

ic and linolenic acids in young adult males. Biochim Biophys Acta. 1994; 1213:277-288.

37. Sanders TAB, Reddy S. Vegetarian diets and children. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1176S-1181S.

38. O'Connor MA, Touyz SW, Dunn SM, Beaumont PJV. Vegetarianism in anorexia nervosa? A review of 116 consecutive cases. Med J Aust. 1987;147:540-542.

39. Janelle KC, Barr SI. Nutrient intakes and eating behavior scores of vegetarian and nonvegetarian women. J Am Diet Assoc. 1995;95:180-189.

40. Pedersen AB, Bartholomew MJ, Dolence LA, Aljadir LP, Netteburg KL, Lloyd T. Menstrual differences due to vegetarian and nonvegetarian diets. Am J Clin Nutr. 1991;54:520-525.

41. Slavin J, Lutter J, Cushman S. Amenorrhea in vegetarian athletes. Lancet. 1984;1:1474-1475.

42. O'Connell JM, Dibley MJ, Sierra J, Wallace B, Marks JS, Yip R. Growth of vegetarian children: the Farm Study. Pediatrics. 1989;84:475-481.

43. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Nutrition During Pregnancy. Washington, DC: National Academy Press; 1991. 44. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Nutrition During Lactation. Washington, DC: National Academy Press; 1991.


Stanovisko ADA bylo přijato Sněmovnou delegátů 18. října 1987 a bylo potvrzeno 12. září 1992 a 6. září, 1996. Toto stanovisko nabývá účinku do 31. prosince 2001. ADA je oprávněna stanovisko/publikace, ze kterých vyšla, znovu uveřejnit ve své úplnosti, s tím, že je jí dána plná důvěra, co se týče úplnosti a správnosti. Žádosti užít části stanoviska musí být zaslány na ústředí ADA tel. 800/877-1600, 4896, nebo hod@eatright.org.

Poděkování patří následujícím osobnostem za své příspěvky:

Autoři::

Virginia K. Messina, MPH, RD, a Kenneth I. Burke, PhD, RD

Recenzenti:

Winston J. Craig, PhD, RD; Johanna Dwyer, Dsc, RD; Suzanne Havala, MS, RD, FADA; D. Enette Larson, MS, RD; A. Reed Mangels, PhD, RD, FADA; Vegetarian Nutrition dietetic practice group (Lenore Hodges, PhD, RD; Cyndi Reeser, MPH, RD) Back to: POSITION PAPERS