receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitpovídka
povídka na vegetarian.cz
zpět na další příspěvky


Diskuse: proč jsem se stal(a) vegetariánem(kou)

Milí přátelé,

dovolujeme si zaslat náš příspěvek do diskuse Proč ANO, jako vyjádření podpory všem podobně hledajícím lidem. Jsme manželé a máme dceru, která bude mít v červenci čtyři roky. Společně s naší dcerou se stravujeme téměř vegansky, základ naší stravy tvoří bio zelenina, bio ovoce od ekologických zemědělců a produkce z naší malé zahrádky.

Náš jídelníček jsme začali měnit po vánocích roku 1996. Prvotní důvod byl zdravotní, manžel chtěl zhubnout a já jsem měla rýmu prakticky celý rok. Začali jsme makrobiotikou, jejíž základních principů si vážíme. Zjistili jsme však, že našim tělům tento styl zcela nevyhovuje a proto jsme hledali dále. Velký pokrok jsme zaznamenali po praktikování principů dělené stravy a zmenšení dávek jídla (doma jíme na oběd pouze jeden chod, buď polévku nebo druhé jídlo). Jak nám přibývaly knihy o výživě - pozvolna se vytrácely z našeho jídelníčku: částečně nebo zcela uměle vyrobené, konzervované a přibarvené (p)otraviny, maso a většina mléčných produktů. Ke zdravotním důvodům se přidaly i důvody etické a ekologické. Všechny tři důvody vegetariánství resp. veganství aktivně uplatňujeme u naší dcerky a ona sama je tím nejlepším důkazem, že jsme se rozhodli správně. Manžel se dostal na ideální hmotnost a já již dávno nevím, co je to rýma (také díky důkladné očistě střev klystýry a občasným půstům). Stále mám v paměti naše nejisté začátky a častokrát nám v postupném procesu naší proměny nezbylo nic jiného, než se spolehnout jeden na druhého a na naše vnitřní vedení, které nám stále ukazuje správný směr (většinou opačný, než kterým se pohybuje drtivá většina lidí, které známe).

Na podzim roku 1999 jsem otěhotněla a tím se zvýšily obavy našich rodičů (nevegetariánů, které máme velmi rádi) o mé zdraví a zdraví dítěte, jestli dostává všechno pro svůj zdravý vývoj a růst (často nás přesvědčují, že my jsme dospělí, a proto to náš organismus nějak zvládne, ale Sofinka se vyvíjí a potřebuje maso, kravské mléko, vejce a mléčné produkty). V té době se nám dostala do rukou vynikající knížka od MUDr. Judity Hofhanzlové "Polévky a kašičky pro nejmenší". To byla velká podpora a naše vnitřní přesvědčení sílilo. Vzpomínáme si, jak nejistě jsme se cítili na začátku našich změn. Proto chápeme, že když rodiče nemají pevnou základnu, stačí, aby jim některý z jejich "kamarádů" řekl například: "slyšel jsem, že děti, které nejedí maso se postupně stávají dementní", jsou vystrašení a my trpělivě vysvětlujeme, že věci se mají úplně jinak. Naštěstí je uklidňuje nejlepší důkaz - vnučka, která je velice hodná, chytrá, plná životní energie, milující všechny živé tvory (sama o maso nejeví zájem).

Chceme naší holčičce předávat to nejlepší, čeho jsme v dané chvíli schopni - plnohodnotnou stravu, správné životní principy, postoje nenásilí a vytvořit tak co nejvhodnější prostředí pro její radostné a harmonické dětství (např. život bez televize přináší nejen Sofince, ale i nám báječné hodiny společných her, procházek, malování, tance i zpěvu a spojují nás velmi silným rodinným poutem). Sofinka je stále zdravá a neví, co je to rýma nebo nebo kašel. Zvýšenou teplotu měla v době, kdy jí rostly zoubky a jednou jako reakci na očkování. Dětská lékařka doposud neví, že jsme vegetariáni. Když nám doporučovala v půl roce začít dcerku krmit masem apod. (v podstatě jako dospělého člověka), na její dotazy ohledně stravy jsme odpovídali: "Sofinka jí to, co jíme my" - a to je pravda. Paní doktorka zná Sofinku pouze z preventivních prohlídek a očkování, kdy vidí energickou, veselou a zdravím zářící holčičku, nemá proto důvod rozebírat do podrobna skladbu její stravy.

Jsme si vědomi vlastní odpovědnosti za svou dceru a činíme tak podle našeho nejlepšího svědomí. Naše vlastní zjištění se velmi přibližují názorům RNDr. Petra Fořta CSc., který ve své knize "Co jíme a pijeme" mimo jiné odkrývá pravdivý obraz novodobého otrokářství potravinářského, zemědělského a medicínského (chemického) průmyslu. Tuto knihu vřele doporučujeme všem, kteří hledají objektivní informace o výživě nebo se chtějí dozvědět více o záměrné manipulaci některých potravinářských firem.

P.S. úvaha pro nastávající rodiče nebo rodiče s malými dětmi, kteří chtějí stravovat své děti vegetariánsky, ale mají ještě určité obavy: Někdy si s manželem říkáme, oč jde tzv. "odborníkům na výživu", když varují před byť i plnohodnotnou vegetariánskou stravou a vůbec jim nevadí, když mnoho rodičů "vyživuje" své děti (i velmi malé) jídly typu fast food, různými polotovary v prášku, konzervami, zavařeninami, sladkostmi apod., jinými slovy směsicí něčeho, čemu my souhrnně říkáme "TRICATEL" podle známého filmu Křidýlko nebo stehýnko. Jsme přesvědčeni, že plnohodnotná vegetariánská až veganská strava s dostatkem lásky člověku prospívá a udržuje jeho tělo v harmonii. Přejeme všem hodně radosti a lásky, odvahy a pochopení, správný směr a žádný spěch.

S úctou

Sofinka, Anička a Mirek z Ostravy


Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE