Diskuse: proč jsem se Stal(a) - NEstal(a) vegetariánem(kou)

Reakce na Bez masa, bez Windows

"Ten kdo se rozhodne nejíst maso, může stát před překvapivě podobnými problémy, jako člověk, který se rozhodne přestat používat Windows."

Ty problémy jsou v mnohém podobné a v něčem jen mírně odlišné. To srovnání mě ale tolik nepřekvapilo.

Před ostatními lidmi člověk vypadá a nějakou dobu si může i připadat jako exot. Přinejmenším jako někdo jiný, divný, podezřelý, že se pouští jinou cestou. Může přitom občas zapochybovat a ze své snahy o změnu odpadnout. Kdo vydrží, je nakonec odměněn přinejmenším pocitem, že dělá něco dobře, že se podílí na dobré věci, že se nechová nepoctivě a nenapomáhá trápení a ubližování (zvířat, lidí i sebe).

U masa/nemasa jsem to nepočítal, u softwaru je navíc ekonomický přínos, zase ale mohou být do určité míry porřebné "investice do vzdělání" -- to podle toho, jak chci ten "jiný" software využívat.

To prohlášení mě zaujalo a přimělo ještě k další drobné úvaze, ke srovnání v dalších souvislostech.

Zkusím to vzít podle podnadpisů na této stránce. Zkusím srovnávat rozšířený komerční software (např. MS Windows) se svobodným softwarem (např. operační systém Linux a další programy šířené většinou pod licencemi GNU/GPL na nekomerční bázi, které používám) a okolnosti související s jejich používáním. Troufám si srovnávat, protože obojí znám, dlouho jsem byl z nevědomosti a nezkušenosti závislý na komerčním softwaru, postupně jsem potkal a trochu poznal svět softwaru svobodného, přešel jsem k němu, vyhýbám se tomu komerčnímu a nechci se k němu vracet. Stejně tak, jako se snažím co nejvíce vyhýbat požívání masa a ani k tomu se nechci vracet.

Altruismus

je obsažen ve filozofii tvorby a šíření softwaru. Komerční software bývá většinou šířen za peníze, nejsou k dispozici zdrojové kódy, jeho šíření a případné pozměňováníje zakázáno. Tím si jeho výrobce vynucuje závislost uživatelů a stále další prostředky z nich tahá na základě nových verzí někdy i záměrně zpětně nekompatibilních.

Autoři svobodného softwaru (studenti, samostatní vývojáři i firmy) poskytují své programy většinou zdarma ostatním a většinou zveřejní i zdrojové kódy, aby zájemci měli možnost je přečíst, upravit, použít ve svých programech a pod stejnou licencí šířit dále.

Ani zde není na místě asketismus -- tedy odmítání odměny za práci a software. Tvůrci a správcové svobodného softwaru se mohou rozhodnout pro placené poskytování programů, často ještě doplněné službami jako např. nadstandardní podpora uživatelů. Pokud tím dodrží licenci (např GNU/GPL zjednodušeně řečeno vyžaduje poskytnutí zdrojových kódů programů), nic a nikdo jim v takovém jednání nebrání a uživatel si může zvolit mezi svobodným a komerčním řešením.

Agrese, agresivita

spočívá v násilném vnucování komerčních produktů uživatelům (zmíněno výše). Jiný příklad by se dal najít např. u zmíněného systému Windows v tom, že se na uživatelích nepříznivě podepisuje nespolehlivostí a zranitelností.

U svobodného softwaru, který bývá mnohem lépe prověřený, spolehlivý a bezpečný, může uživatele vytočit leda uživatelova případná neznalost a lenost. Nikdo a nic jej ale nenutí, aby svůj systém neměnil, když s ním není spokojen nebo aby se o něj musel starat jako o Tamagoči, aby mu nescípl.

Egoismus

je vlastnost, na niž můžeme opět pohlížet z hlediska výrobců (prodejců, poskytovatelů) a uživatelů.

V prvním případě myslím, že není co řešit. Cílem je hromadění prostředků malou skupinou lidí na úkor těch ostatních. Zákon zachování hmoty a energie je jedním z těch, které nepřestaly platit ani po převratu.

U svobodného softwaru převládá sdílení, vzájemná pomoc, neohrožování a neomezování, byť se nedá vyloučit ani třeba neochota, pýcha jako všude jinde.

Ekologie

není na první pohled v tomto srovnání výrazná. Teprve v podružných aspektech se dají najít rodíly. Můžeme hovořito ekologické zátěži způsobené prostředky reklamy a komerčního šíření, naopak si můžeme namlouvat, že z tržeb za komerční software jsou nějaké daně, jejich část je přesměrována do rozpočtů ekologicky užitečných.

Ekonomie, ekonomika

je obor, který je mi cizí a mám k němu nedůvěru. Pro mě je spojen s přepočítáváním hmotných i nehmotných statků na peníze a zacházením s nimi. Připadá mi odcizen běžnému užitečnému životu a tak si netroufám do něj fušovat třeba jen pokusem o srovnání.

Energetika a energie

Tyto pojmy jsem sloučil. Energetická zátěž firem, které mají své budovy, prostory, infrastrukturu je zřejmě vyšší než v případě menších, často individuálních vývojářů. Asi není snadné to vyčíslit. V každém případě u svobodného softwaru odpadá (nebo je výrazně menší) energetická zátěž související s reklamou a merketingem.

Environment

Viz ekologie, souvisí to spolu.

Estetika

Zde bych nerad vyvolával flameware, protože každý má jiný vkus a mohlo by jít o velmi neužitečnou ztrátu času. Jen si přihřeji svou polívčičku v oboru typografie, který je mi blízký a kde mám něco poznatků a zkušeností.

Připomenu dva nejvýraznější prvky. Písmo a zlom. Společnost Microsoft Corporation použila pro masově rozšířené verze svých systémů základní písmo Times New Roman. Je převzato z fontu, který vznikl za války pro použití v novinách. Bylo to v době, kdy bylo nutné šetřit na všem, tedy i na prostoru určeném k tisku za cenu nižší estetické kvality písma. MS povýšil tento ústupek na standard a dnes jsme si na to "nějak" zvykli.

Se zlomem neboli výpočtem vhodného místa pro ukončení řádky textu se rozšířené komerční programy, které si pyšně namlouvají, že jsou určeny i k sazbě, nedělají velké starosti. Klidně dopustí, aby v jenom řádku byly mezery uzounké a třeba hned v následujícím centimetrové. Aby při zlomu stránky zůstavaly sirotky a vdovy (osamocené řádky) apod. Na upřesnění dodávám, že některé tyto vlastnosti lze částečně a pracně eliminovat nastavením a ručními úpravami a že se najdou i free programy, které sazbu moc neumí. Jako příklad geniálně napsaného a špičkového sázecího programu uvádím TeX (čte se tech). Jeho autor jej daroval uživatelům zdarma. Ale to by bylo na dlouhé vyprávění a navíc mimo hlavní téma.

A nakonec připomenu, že běžné komerční programy kromě již zmíněných aspoktů přispívají k úpadku typografie jako uměleckého řemesla, protože potlačily tradiční prvky a naopak podporují různé nešvary, které tam zavlékají nezkušení a nepoučení uživatelé. Jen narychlo namátkově vyčtu: Ligatury, kerning, divis-pomlčky-mínus, více mezer za sebou, česká diakritika ...

Etika

O etice výrobců a poskytovatelů vypovídají už předchozí odstavce. Etika uživatelů se dá vyjádřit takto. Mnoho z nich používá komerční software nelegálně, pirátsky. Uživatel svobodného softwaru toho nemá zapotřebí, takže nemusí mít pocit, že by někoho okrádal.

Etologie

O chování tvůrců a prodejců komerčního softwaru a tvůrcůa šiřitelů svobodného softwaru jsem již dříve ledaco napsal a naznačil.

Volné společenství tvůrců a uživatelů svobodného softwaru funguje na principech svobody, sdílení, vzájemné pomoci a směřování k jednotnosti.

Komerční software zavání nesvobodou, pýchou, skrýváním a zatajováním, firmy si v zájmu vytváření závislosti na svých produktech vytvářejí normy odlišné od již existujících a zavedených.

Chování je zkrátka dáno cíli a záměry jejich protagonistů.

Stres a zdraví

Již jsem na to narazil ve zmínce o agresivitě. Zdrojů pro stres nacházím více u komerčního softwaru nežli u toho svobodného. Vypočítáváním jednotlivých důvodů bych se jen opakoval.

Závěr

ať si každý udělá sám a ať si sám vybere, kterou cestou se vydá. Stejně jako se může každý rozhodnout o (ne)jezení zvířat. Já na to mohu jen upozornit a (jako i redakce těchto stránek) třeba přispět k otevření očí těch, kteří aspoň trochu o to stojí.

Jsem si vědom drobných nepřesností vynucených stručností tohoto povídání a nechci vyvolávat nějakou flameware. Samozřejmě na případné dotazy odpovím:)

Pohoda, hezký den

Josef

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE

UPOZORNĚNÍ

Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.

Copyright (c) 2000-2006 Vegetarian.cz