receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitpovídka
povídka na vegetarian.cz
zpět na další příspěvky


Diskuse: proč jsem se stal(a)/nestal(a) vegetariánem(kou)

Přeji hezký den,

neutrální formou bych se rád připojil do otevřené diskuse ohledně vegetariánství. Osobně se domnívám, že je to velmi široké téma, které zahrnuje velmi široké spektrum lidských bytostí a nemyslím si, že se lze jednoznačně stavět k tomu, zda být či nebýt vegetariáném - vžyť řada žijících i již zesnulých dokazuje, že velmi hodnotný a relativně zdravý život se dá žít s masem i bez něj. Existují i extrémy, kdy se člověk dožil velmi vysokého věku, i když prožil koncentrační tábor a naopak mnozí, co se vším možným přejídali, se dožili také vysokého věku (jednalo se spíše ale o výjimky) - a v obou případech to ale na zdraví zanechalo negativní následky.

Osobně si nemyslím, že by pan prof. Hyánek byl tak naivní, že by nebral závěry kanadsko-americké dietologické asociace vážně. Nelze ale argumentovat proti vegetariánství dívkami, které mají zdravotní problémy, a které jsou vegetariánky. Nezná-li člověk anamnézu dívek, neví-li podrobně jak se stravují a jak jejich metabolismus pracuje. V praxi to může vypadat, že mnoho vegetariánů je podvýživených, nejí-li vyváženě, a mnoho "všežracvů" je rovněž podvýživených a ještě navíc trpí vysokou hladinou cholesterolu a různými oběhovými potížemi. Dále není vyloučeno, aby vegetariáni oběhové potíže neměli a lidé, kteří požívají hodně tuků zase neměli relativně "čisté" cévy. Jsou to individuální záležitosti, kde působí velmi mnoho faktorů a z vědeckého pohledu je to vše složité objektivně zmapovat, statistiky jsou jen statistiky.

Problémem v těhotenství zdá se, není vegetariánství samo o sobě, ale nevyvážená strava obecně. Rostlinná říše toho nabízí vcelku tolik, že značná část potravin z rostlinné říše naším žaludkem nikdy neprojde. Třeba různé druhy sladkovodních a mořských řas - těžko říci, kolik žen během těhotenství nepodceňuje třeba přísun chemického prvku jódu - není důležité z jakého produktu se do těla dostane, důležité je, aby se tam dostal - a také - aby ho tělo dokázalo zpracovat a využít. S vitamíny je to stejné.

Existují i matky, které ač vegetariánky, narodily se jim zdravé děti, mnohé děti jsou už dospělé a přitom stále relativně zdravé. Ale opět to není jen o mase a zelenině, je to o genech, prostředí .... Kdysi v obchodech nebylo tolik rozmanitých potravin, jako je dnes a byl to docela problém dát dítěti hodnotné potraviny - neprodávala se soja jako dnes, nebyl k mání bílkovinový produkt "Śmakoun", atd. - výzkumy z 60. let minlého století by přeci dnes musely dopadnout úplně jinak !

Když nějaký vědec udělá experiment, měl by publikovat všechno, co by ho podle jeho názoru mohlo zpochybnit - nejen to, co si myslí, že mluví v jeho prospěch. Měl by publikovat i jiné příčiny, které by mohly jeho výsledky vysvětlit, zmínit se rovněž o efektech, které jsou podle něj vyloučeny jinými experimenty, a do jaké míry - to aby bylo zajištěno, že jiní lidé budou moci posoudit, zda vyloučeny jsou.

Je-li si jich onen badatel vědom, musí uvést i maličkosti, které by mohly interpretace zpochybnit. Vypracuje-li se nějaká teorie, musí být s ní uveřejněna i fakta, která s ní nesouhlasí.

Když se pak dá dohromady spousta informací, vytvoří se složitá teorie a vysvětluje se, s čím vším souhlasí, měl by se badatel ujistit, že to nejsou právě ty věci, z nichž teorie vznikla, že konečná teorie dokáže správně předpovědět i jiné skutečnosti - stručně řečeno - jde o to, pokusit se dát ostatním všechny informace, aby s jejich pomocí mohli sami posoudit hodnotu příspěvku interpreta, nejen informaci, která vede k úsudku jedním nebo druhým směrem. Člověk by neměl klamat sám sebe - sebe však člověk oklame nejsnáze. V tom by všichni vědečtí pracovníci měli být velmi opatrní.

Otázky typu "maso ano či ne?" by vědec neměl pokládat, je to jen můj názor, ale taková otázka je médiemi velmi zneužitelná a nemusí do společnosti vnést mnoho pozitivního. Mohu pojídat nekvalitní maso, maso tučné, špatně zpracované a zvýším riziko onemocnění svého organismu. Mohu ale také přiměřeně pojídat kvalitní rybí maso a můj organismus "pokvete". Otázka by neměla být zda ano či ne maso - ale jak správně různými způsoby připravit rozmanitý jídelníček, hodnotný pro lidskou biotovárnu. Možností je celá řada. Měli bychom se více inspirovat středozemní či japonskou kuchyní, neboť česká kuchyně je dosti nevývažená a tučná, a to s masem i bez něho.

Erudovaní odborníci kladou důraz především na redukcí tuku pod 10% kalorického denního příjmu a zároveň výraznou redukci živočišných bílkovin.

Jinak bych ještě podotknul, že není zrovna moc vědcké, spojujeme-li úzce vypadávaní vlasů nebo poruchy menstruace s vegetariánskou stranou obecně. Deficity určitých látek mohou být jistě příčinami mnochých projevů a nemocí, ale také mohou být důsledkem mnohých vážných onemocnění, jejichž příčiny nejsou vždy 100% jisté.

Závěrem - Čím více je určitý postoj vystaven možnosti svého vyvrácení, tím větší hodnotu z hlediska tohoto principu má pro vědu. Falzifikace má představovat logický argument pro přechod k nové hypotéze. Stručně řečeno: za vědecké by se měly považovat pouze ty teorie a hypotézy, které jsou vyvratitelné. Stačí si vzít známý příklad: "Všechny labutě jsou bílé." můžeme snadno vyvrátit, najdeme-li alespoň jednu černou labuť.

Ono ani "kdo jí přemíru tučného, brzy umře", nemusí díky mnohým genovým složitostem platit v každém případě. U pojídaní či nepojídání masa je to velmi podobné. Stačí si vzít třeba deficit jódu nejen v době těhotenství - mohu ho přijímat z mořských ryb nebo mořských řas a pokud tento prvek tělo dokáže efektivně využít, tak ho využije - podle mého je většinový problém, že lidé na obou stranách konzumují nevývaženou stravu a dříve či později jejich tělo může mít dřívě či později různé problémy, které jistě budou souviset s dalšími ovlivnitelnými i neovlivnitelnými faktory.

Ony ty mnohé dívky třeba odmítají konzumovat všemožné cukry s domněnkou rychlého zhubnutí - jenže ke spalování tuků jsou cukry nutné a tak mnohé dívky se svých tukových zásob nezbaví, ale navíc si zapřičiní ochabnutí svalstva a mnohdy i jiné problémy.

Průměrný člověk by se měl alespoň držet toho jednoduchého "relativně všeho s mírou", přiměřeně pohybu, málo stresů a hodně veselí ;-) Zdá se však, že ta rostlinná říše člověku poskytuje opravdu úctyhodný a velmi rozmanitý výběr...

S přáním hezkého dne - Michal V.


Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE