SPOR O MASO MŮŽE ZNIČIT MANŽELSTVÍ

Lidové noviny

Být vegetariánem není dnes nic výjimečného. Být vegetariánem v rodině, kde si můj partner (partnerka) ze všeho nejraději pochutnává na vepřovém bůčku nebo na guláši, ale už poněkud netypické je. I když může společný život "býložravce" s "masožravcem" fungovat, stejně dobře může odlišný názor na způsob stravování vést k nepřekonatelným problémům.

Martina Dvořáková Statistiky říkají, že na naší planetě žije více než miliarda vegetariánů. Jednou z této miliardy vegetariánských obyvatel Země je i Šárka Hanzlová, žena, která ze svého jídelníčku vypustila maso před více než 10 lety. Šárka je ale též manželkou a matkou, přičemž její muž Cyril i dva synové masité pokrmy jedí, ba co víc, všem jim maso velmi chutná.

"Kdysi se moji rodiče začali zajímat o jógu a různé východní filozofie. Postupně změnili i způsob stravování a stali se vegetariány, takže se doma začala vařit jen samá zelenina, ovoce, luštěniny ... Zprvu mi to vadilo, ale s rodiči jsme si často na toto téma povídali a mně došlo, že jíst maso opravdu není dobré a vlastně ani nutné," vzpomíná Šárka na své první zkušenosti s vegetariánstvím. I ona spotřebu masa omezovala, až ho přestala jíst zcela. Kromě filozoficko-etických důvodů jí prý prostě přestalo chutnat. "Navíc jsem zjistila, že pokud se vegetariánské jídlo umí uvařit, je chutné, lehké a hlavně se po něm člověk cítí sytý, ale nikdy ne přejedený, což je pocit, který nesnáším."

První rande s kančími steaky

Na vysoké škole se Šárka seznámila se svým nynějším manželem Cyrilem. On neměl o vegetariánství své dívky ponětí a jejich první rande se paradoxně mělo odehrát v luxusní restauraci, kam Cyril pozval Šárku na večeři. "Poprvé jsem ji pozval do podniku, kde jako specialitu servírovali kančí steaky. Myslel jsem, jak ji ohromím, ale Šárka se v jídle jen tak porýpala a číšník to skoro celé musel odnést zpátky. Srdce mi to tehdy mohlo utrhnout," směje se Cyril, který pozvání na normální, tedy masitou večeři ještě několikrát zopakoval. S jediným výsledkem - Šárka nejedla vůbec, on večeřel za dva. "Bylo mi líto jídla, ve kterém se Šárka jen povrtala, vracet, a tak jsem to vždycky snědl i za ni."

Zamilovaný na maso nehleděl

V roce 1989 se Šárka s Cyrilem vzali. Ona vegetariánka, on - mladý muž uvyklý běžné maminčině "omáčkové" stravě. "Popravdě řečeno, na začátku našeho manželství se doma moc nevařilo, natožpak maso," tvrdí Cyril s tím, že když už se Šárka přece jen postavila k plotně, vařila všelijaké obalované brokolice, karbanátky z kapusty či zeleninové polévky, tedy většinou jídla, která on zásadně odmítal. Necítil se po nich sytý, nechutnala mu. Jak manželé problém rodinného jídelníčku tedy řešili? Hádali se? "Hádky nebyly, jen jsme měli občasné emotivní diskuse. Já jsem to řešil tím, že jsem se chodil dojídat do hospody nebo jsem si po zeleninové večeři vzal housku se salámem," vysvětluje Cyril. Šárka dodává, že s trochou sebezapření se naučila občas kupovat i potraviny, které sama sice odmítá, ale nevidí důvod, proč je nedopřát svému muži. "Navíc byl tehdy Cyril velmi zamilovaný, a byl tudíž ochoten pozřít i jídlo, které by jinak asi nejedl," usmívá se Šárka Hanzlová.

Asi největší problém nastal v rodině Hanzlových s blížícím se narozením dítěte. "Když Šárka otěhotněla, snažil jsem se jí naznačit, že by měla přestat s vegetariánstvím, protože plod potřebuje maso, aby se vyvíjel normálně. Ale neuspěl jsem, což mi tehdy docela vadilo," říká Cyril. Šárka byla jako těhotná a poté i jako kojící matka neoblomná - maso i přes nátlak manžela, prarodičů a přátel stále odmítala. Pak si ale i ona prožila chvíli pochybností, a to když se prvorozený syn narodil s velmi nízkou porodní váhou. "Tehdy mi blesklo hlavou, zda to není tím, že jsem v těhotenství zanedbala stravu. Lékaři ale příčiny nakonec našli jinde."

Námět na diskusi ???

"Složení potravy těhotné a kojící ženy by nemělo (?) být striktně vegetariánské. Strava těhotných má být vyvážená, měla by obsahovat veškeré zdraví prospěšné látky, tedy v rozumné míře i maso." (?)

Napište nám a všem čtenářům vegetarian.cz svůj názor

Těhotná vegetariánka? Raději ne

Ohledně způsobu stravování v době těhotenství se Cyril se Šárkou neshodli, ale lékaři se v tomto směru naopak shodují téměř jednoznačně. "Složení potravy těhotné a kojící ženy by nemělo být striktně vegetariánské. Strava těhotných má být vyvážená, měla by obsahovat veškeré zdraví prospěšné látky, tedy v rozumné míře i maso, alespoň rybí nebo drůbeží," míní MUDr. Ivan Novák, DrSc., přednosta dětské kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze. Veganskou stravu, při níž člověk odmítá i konzumaci vajec, mléka a jakýchkoliv živočišných produktů, by doktor Novák těhotným a kojícím ženám vůbec nedoporučoval. "Podle nejnovějších vědeckých poznatků je pro dětský organismus více než maso škodlivá například mouka či třeba kravské mléko... Již od kojeneckého věku, asi od pátého měsíce, bychom měli dětem podávat masozeleninový příkrm, rozmixované maso a zeleninu. Strava dětí by měla obsahovat dostatečné množství vláknin, vitamínů, živočišných bílkovin a minerálů, jinak vystavujeme děti velkým rizikům. Navíc je prokázáno, že dítě živené v prvním roce života veganským způsobem může mít zdravotní problémy, někdy je následkem takovéto výživy třeba křivice či jiná závažná onemocnění. To by si měla každá matka-veganka nebo ortodoxní vegetariánka uvědomit," dodává doktor Novák.

Také Šárka díky radám lékařů pochopila, že pro vývoj malých dětí jsou například živočišné bílkoviny, které obsahuje právě maso, důležitou součástí jídelníčku (?). A tak se dnes, nutno dodat, že k radosti Cyrila, u Hanzlů čas od času vaří i maso. "Já ho nejím, ale proč bych měla ostatním odpírat něco, co mají rádi? Navíc je jisté, že Cyril ani synové v mé zelenině zalíbení vskutku nenašli," přiznává Šárka, která však dětem nikdy neopomene například spolu s pečeným kuřetem nenápadně "ideologicky podsunout", že ono kuřátko, než se dostalo na jejich talíř, velmi trpělo a muselo kvůli lidské nenasytnosti potupně zemřít...

Námět na diskusi ???

Strava dětí by měla obsahovat dostatečné množství vláknin, vitaminů, živočišných bílkovin a minerálů, jinak vystavujeme děti velkým rizikům. Navíc je prokázáno, že dítě živené veganským způsobem může mít zdravotní problémy, někdy je následkem takovéto výživy třeba křivice či jiná závažná nemoc.

Napište nám a čtenářům vegetarian.cz Váš názor diskuse@vegetarian.cz

Jsem strávník statečný a uvědomělý

Manželé Hanzlovi se naučili ústupkům, kompromisům. Šárka Cyrilovi maso nevyčítá ani se mu ho nesnaží znechutit, Cyril svou ženu pro změnu nenutí, aby jedla to, co chutná jemu. "S jistou ženskou rafinovaností a také s využitím různých druhů koření jsem se taé naučila připravovat vegetariánská jídla tak, aby je Cyril jedl a aby případně nepoznal, že v nich chybí maso. A tak se u nás například vaří cukinové karbanátky, květáková polévka s kari kořením nebo tak zvané eintopfy, ze kterých já vyberu zeleninu a muž a děti snědí zbytek," vysvětluje Šárka. Cyril přiznává, že už si na ženinu stravu zvykl a dokonce mu chutná. "Ne že bych si někdy s chutí nedal třeba kuře nebo vepřové, vegatariána ze mě asi nikdo neudělá. Prošel jsem však náležitou dlouholetou osvětou a naučil jsem se způsob našeho rodinného stravování brát statečně... A popravdě řečeno, někdy už se na ty Šárčiny květákové polévky, brokolicové "steaky" nebo kapustové řízečky celkem těším," směje se Cyril.

Bohužel ne ve všech rodinách, kde se sešel vegetarián s "masojedlíkem", jsou partneři schopni a ochotni vzájemně se tolerovat. "Manžel se k vegetariánství dostal přes své známé a postupně ho úplně pohltilo. Absolutně odmítal jíst maso v jakékoliv podobě a nutil k tomu i mě. Nenapadá mě jiné slovo, než že od rána do večera buzeroval, jak a co mám kupovat, vařit a jíst," vzpomíná paní Jiřina Budečská, kterou právě vegetariánství připravilo o rodinnou pohodu.

Měla jsem radost z pečené kachny

Manžel paní Jiřiny demagogicky vyžadoval, aby vegetariánství dodržovaly i jejich děti, a pokud se tak nedělo, dokázal být až zuřivý. "Já jsem však odmítala maso z naší kuchyně úplně vyřadit, protože se domnívám, že ho člověk, zvláště dítě, v určité míře k životu potřebuje. Muž byl neústupný a věřte nebo ne, neshody s jídlem nás nakonec dovedly k rozvodovému soudu," krčí rameny Jiřina. Až za pomoci psychologa Jiřině došlo, že v případě přehnaně vášnivého vegetariánství jejího manžela asi nešlo ani tak o jídlo jako spíše o obecné psychické problémy a poruchy, kterými zřejmě trpěl.

"Vegetariánství bylo v případě mého bývalého muže jen jednou z podob jeho sklonu k fanatismu, hysterii. Kdyby v té době narazil na jehovisty, jistě by byl vášnivým jehovistou, kdyby uvěřil v komunismus, byl by snad tím nejzapálenějším komunistou v republice,L domnívá se Jiřina, která se od té doby, a to i ve svém novém manželství, snaží žít podle pravidla "všeho s mírou". Jakýkoli extrém, tedy i extrém ve způsobu stravování, totiž může mezilidské vztahy poškodit nebo je přímo zničit. "S tím nezbývá než souhlasit. Také jsem se kdysi snažila Cyrila přesvědčit, že jíst maso . tedy zabíjet zvířata - je špatné. Přiznávám, dělalo mi radost, kdyby byl Cyril vegetarián. Ale uvědomila jsem si, že nemám právo manžela ani děti k něčemu nutit či je omezovat, rozhodnout se musí každý sám a svobodně. A propos - onehdá jsem Cyrilovi k svátku upekla kachnu a když jsem viděla, jak si na ní pochutnává, měla jsem vlastně z té pečené kachny radost spolu s ním," shrnuje své pocity Šárka Hanzlová, vegetariánka, která bez problémů žije s mužem, který si svůj život bez masa zatím nedokáže představit.