Diskuzní fórum | Vyhledávání
Historie problému

Petice k nápravě
 

 

KRAJSKÝ HYGIENIK
602 00 Brno, Tř. Kpt. Jaroše 8
Zn. 90-23/1993
Ref.: MUDr. P. Přibislavská
Brno dne 6. září 1993

Mateřská škola
Ředitelka pí. Tomášková
Božetěchova 15
612 00 B r n o

Věc: Zhodnocení alternativního stravování

V příloze Vám zasílám výsledky provedeného hodnocení alternativního stravování Vaší mateřské školy za měsíc duben – červen t. r. Závěry hodnocení jsou uvedeny v přiložené zprávě. Současně vracím výdejky potravin a jídelní lístky za měsíc duben – červen 1993.

Krajský hygienik Jm kraje:
MUDr. Dagmar H r u b á
Příloha:
- závěry hodnocení stravování
- výdejky potravin + jídelní lístky

Na vědomí:
MěHS Brno
Úřad města Brna – pí. Lopourová
Školský úřad Brno – metodičky školního stravování
Úřad městské části Brno, Královo Pole


HODNOCENÍ STRAVOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE BRNO, BOŽETĚCHOVA 15.
(duben – červen 1993)

Jedná se o waldorfskou mateřskou školu s netradičními přístupy jak v pedagogice, tak ve výživě dětí. V roce 1992 byla v MŠ zavedena tzv. „preventivní ochranná strava" – v podstatě laktovegetabilní strava, plánovaná a připravovaná dle manželů Škvařilových za dohledu fy TEOFAKT. Základem této tzv. ochranné stravy jsou obiloviny, max. Snížení živočišných potravin a vyřazení masa.

Inventorní metodou získané podklady z denních výdejek surovin byly vyhodnoceny programem Progana. Byly vypočteny výživové faktory denní průměrné dávky stravy dítěte v MŠ v měsících dubnu až červnu 1993 za každý měsíc zvlášť. Protože sezónní kolísání bylo minimální, byly vypočítány průměrné hodnoty za sledované tříměsíční období. Hodnoty byly porovnány jednak s čs. Doporučenými dávkami (školní stravování dětí věkové kategorie 4 – 6 let), jednak s americkými RDA. Výsledky ukazují, že podle českých doporučených dávek stravování v hodnocené MŠ nevyhovuje. Vzhledem k tomu, že je ale možné na daný typ stravování nahlížet jako na experiment, vycházející z odlišných pozic než naše doporučené dávky, provedli jsme srovnání s normou USA (Recommanded dietary allowances, 1989), kterou považujeme v mezinárodním měřítku za vědecky nejlépe fundovanou a tedy pro naše účely spolehlivou.

Výsledky
V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné hodnoty výživových faktorů na 1 dítě a stravovací den jak v abs. hodnotách, tak v procentech plnění 65% doporučeného denního příjmu v USA. Současně byl zhodnocen spotřební koš za sledované 3 měsíční období – průměrná spotřeba potravin na strávníka a den (tabulka 2).

Hodnocení
Ze zdravotního hlediska je nepřijatelný nízký celkový energetický příjem (66% RDA) a nízký příjem sacharidů (67% RDA) i tuků (59% RDA), u tuků je nutno brát v úvahu i skutečnost, že jsou důležitými vektory vitamínů v tucích rozpustných. Bílkoviny v citovaných RDA jsou uvedeny podle moderních vědeckých poznatků pro referenční bílkovinu. Vzhledem k tomu, že bílkovinná složka hodnocené stravy nemá ale kvalitu referenční bílkoviny, není zaručeno uspokojení denní potřeby esenciálních aminokyselin. Z tohoto důvodu je nezbytné doložit, kolik vyhodnocená denní bílkovinná dávka obsahuje esenciálních aminokyselin, zejména lysinu, methioninu, cystinu, threoninu a tryptofanu. Jestliže by tyto nebyly dodávány v dostatečném množství, jsou děti ohroženy v růstu a celkovém vývoji.

Velmi závažným nedostatkem je mimořádně nízký příjem vápníku (48% RDA), který je navíc většinou podáván v rostlinných zdrojích, a je tedy hůře využitelný. Tato skutečnost ohrožuje sycení kostry dětí vápníkem a může podle moderních poznatků zhoršovat celoživotní prognózu ve vztahu k osteoporóze. Rovněž příjem železa, zabezpečovaný téměř výhradně z rostlinných zdrojů, nezaručuje jeho optimální využití v organismu. Bude nutné doložit, že mezinárodně uznávaná potřeba je plněna, a to i s přihlédnutím k využitelnosti z použitých zdrojů. Nízký je příjem vitamínů Bl (75% RDA), B2 (49% RDA), E (80% RDA).

Závěr
Nutriční úroveň v hodnocené MŠ není uspokojivá a potenciálně může ohrožovat zdravý vývoj dětí. Považujeme za nezbytné zvýšit na úroveň mezinárodně uznávaných doporučení energetickou hodnotu, a to především vhodnou úpravou dávky tuků a sacharidů, podstatně zvýšit přívod vápníku, a to v dobře využitelné formě a podobně též přívod vitamínu B2, B1, E. Vypočtenou dávku železa považujeme rovněž za nedostatečnou, vzhledem k tomu, že je sycena téměř výhradně z rostlinných zdrojů. Pokud jde o bílkoviny, lze vyslovit důvodnou obavu, že skladba a využitelnost aminokyselin neodpovídá mezinárodně uznávaným požadavkům.

Na základě uvedených poznatků považujeme nápravu zjištěných nedostatků a doložení skladby a využitelnosti esenciálních aminokyselin a využitelnost vápníku a železa za podmínku pro náš případný souhlas s tímto navrhovaným alternativním stravováním. Bez jejich splnění nelze s daným typem stravy v MŠ souhlasit.
 
V Brně dne 2. 9. 1993 MUDr. Pavla Přibislavská

Tabulka č. 1 – Mateřská škola Božetěchova 15, Brno
Výživové faktory – průměr na dítě/ den za období
Duben – červen 1993

Výživový faktor průměr
dítě/den
65% RDA
abs. % plnění
energie kJ 3225 4890 65,8
bílkoviny r.
ž.
celkem
g 17,2
4,7
23,2
referenční
bílkovina
15,6
140,0
tuky r.
ž.
celkem
g 16,7
6,5
23,2
max. 39,6
a toho ž.
13,1
z max.
58,6
sacharidy g 123,7 min. 186 z min.
66,5
trojpoměr v ener-
getické hodnotě
B   :
10,8
T   :
26,0
S
63,2
kys. linolová g 4,3 + +
hrubá vláknina g 9,1 + +
cholesterol mg 27,2 + +
vitamin A mg 0,97 0,33 293,9
vitamin B1 mg 0,44 0,59 74,6
vitamin B2 mg 0,35 0,72 48,6
vitamin C mg 32,6 min. 29,3 z min.
111,3
vitamin B12 mg 4,3 + +
vitamin E mg 3,6 4,5 80,0
Ca mg 249,2 520 47,9
Fe mg 6,98 6,5 107,4
K mg 1228 + +
NaCl g 4,6 2,8 164,3

Tabulka 2 - Mateřská škola Božetěchova 15, Brno
Spotřební koš - průměr za období duben - červen 1993

Druh potravin množství na strávníka a den (g)
průměr za sledované období
maso ryby 10 1
mléko tekuté ml 40
mléčné výrobky 24
tuky volné 18
cukr volný 16
brambory 100
luštěniny 18
ovoce 110
zelenina 177
alternativa
(c) 1999 www.alternativa.cz | Webmaster: one