Petice k nápravě
 

V roce 1992 byla ve Waldorfské mateřské škole Božetěchova 15 zavedena tzv. „preventivní ochranná strava" pro děti ve věku 4 až 6 let, odpovídající laktovegetářské stravě podle návrhu jídelníčku a receptů pokrmů dle manželů Škvařilových, firma Nutrikomplex, Brno. Základem této stravy jsou obiloviny, vyřazení masa a celkové omezení ostatních živočišných potravin. Navržený typ stravy byl dán na posouzení Krajské hygienické stanici v Brně. Hodnocení provedla MUDr. P. Přibislavská.

Denní průměrné dávky (získané inventární metodou z denních výdejek potravin) stravy dítěte v MŠ v měsících dubnu až červnu byly vyhodnoceny pomocí programu Progana a porovnány jednak s čs. Doporučenými dávkami pro školní stravování dětí věkové kategorie 4-6 let, jednak s americkými doporučenými dávkami RDA.

Výsledek hodnocení konstatoval nezbytně zvýšit energetický příjem (o 34%) na úroveň mezinárodně uznávaných doporučení, a to především zvýšením dávky tuků a sacharidů, podstatně zvýšit přívod vápníku (o 52%) v dobře využitelné formě (mléčnými výrobky), zvýšit přívod vitamínů Bl (o 25%), B2 (o 51%) a E (o 20%) a z minerálních látek železa v živočišných potravinách. Množství bílkovin by mohlo být dostatečné, ale vzhledem k tomu, že jejich zdrojem jsou především rostlinné potraviny, mohla by skladba a využitelnost aminokyselin být nedostatečná a neodpovídat mezinárodně uznaným požadavkům. Spotřební koš (tab. 2) neuvádí obiloviny, které jsou v této stravě základní potravinou.

Na požádání pana Škvařila (zástupce firmy Nutrikomplex) jsem provedl hodnocení skladby stravy vzhledem k fyziologickým potřebám této kategorie dětí, obecně přijímaných a publikovaných v odborných vědeckých monografiích. Mé hodnocení vychází z údajů v tabulkách 1. a 2. vypracovaných MUDr. P. Přibislavskou. Ve spotřebním koši nejsou uvedeny obiloviny tvořící základ této stravy a není jisté, i když je to pravděpodobné, zda byly zahrnuty při hodnocení příjmu základních výživových faktorů.

Energie potravy – podle doporučení WHO činil příjem energie asi 70% doporučovaného množství. Asi nebude obtížné zvýšit celkové množství stravy na dítě o 30%, nebo zvýšit energetickou vydatnost stravy. Je však také možné hodnotit snížený příjem energie z individuálního hlediska. Pro děti obéznější s větším energetickým příjmem doma může být mírně snížený příjem energie prospěšnější.
Bílkoviny – uvedené požadované množství referenční bílkoviny 15,6 g na dítě a den v přepočtu na doporučenou smíšenou stravu odpovídá 23 g, což bylo právě podávané množství bílkovin. Příjem bílkovin je možné hodnotit jako dostatečný co do množství i aminokyselinového složení. Je však možné zvýšit jak celkové množství bílkovin, tak i podíl živočišných bílkovin, aniž by se to projevilo v negativním působení na zdraví.
Tuky – podávané množství 23 g tuků na den je dostatečné množství pro všechny jeho fyziologické funkce, dokonce i pro dospělého člověka. Je však možné zvýšit jeho příjem o 20 až 50% kvalitním rostlinným olejem nebo tukem, který je součástí přirozených potravin (olejnatá semena – mák, sója, mandle, ořechy apod., případně vejce).
Sacharidy – jejich příjem je možné zvýšit bez zhoršení kvality stravy na celkovou tabulkovou potřebu energie, a to zejména celozrnnými obilovinami, bramborami, luštěninami a ovocem. Množství volného cukru by nemělo přesahovat v potravě celkem 25 g na dítě a den.
Vláknina – nebyla hodnocena. Její zvýšený příjem v této stravě je pro zdraví velmi příznivý. Je nezbytná pro dobrý vývoj a zdraví trávicí soustavy, jejíž degenerativní změny u lidí nad 40 let jsou u nás velmi časté.
Cholesterol – jeho příjem nebyl hodnocen. Jeho velmi nízký příjem v této stravě je prospěšný pro zdraví v dalších letech. Nadměrný příjem tuků a cholesterolu u nás nejvíce poškozuje zdraví lidí.
Vitamín A – jeho zvýšený příjem v této stravě je ku prospěchu zdraví dětí. Rovněž zvýšený příjem karotenů (nehodnoceno) je prospěšný.
Vitamín B1 – jeho příjem má činit 0,4 – 0,5 mg/1000 kcal, takže jeho přijímané množství v doporučované stravě 0,59 mg je dostatečné množství na přijímaných 1100 kcal, avšak jeho zvýšený příjem bude prospěšný.
Vitamín B2 – jeho příjem má být podobný jako u vitamínu Bl (0,5 mg na 1000 kcal), takže jeho přijímané množství 0,35 mg je nedostatečné. Vzhledem k tomu, že strava dětí je tvořena téměř výlučně potravinami přirozeného původu, nemusí být vypočtený příjem tohoto vitamínu správný.
Vitamín C – jeho příjem je vyšší než minimální doporučené množství, což je ku prospěchu zdraví dětí, a může být ještě vyšší.
Vitamín E – jeho příjem je sice nižší než doporučované množství, ale vzhledem k tomu, že jeho potřeba vzrůstá v závislosti na větším množství tuku v potravě a jeho množství je v podávané stravě sníženo o 40%, může být snížený příjem tohoto vitamínu o 20% ještě dostatečný. Jeho zvýšený příjem by však byl prospěšnější. Dobrým zdrojem tohoto vitamínu jsou olejnatá semena, včetně sóje, a obiloviny.
Vápník – jeho příjem kryje fyziologickou potřebu ze 75%. Celkovou potřebu vápníku zvyšuje velký příjem fosforu, tuků a soli. Naopak nadměrný příjem vápníku zvyšuje potřebu hořčíku, který je celkově v běžné potravě nedostatkový. V podávané stravě by bylo účelné zvýšit příjem vápníku teoreticky asi o 80 mg, což by bylo možné dosáhnout zvýšením celkového množství potravy na teoretickou potřebu energie nebo přidáním asi 75 ml mléka.
Železo – jeho příjem kryje jeho fyziologickou potřebu (téměř o 10% více). Zvýšený příjem vitamínu C zvyšuje vstřebatelnost železa. Úvaha o nedostatečném příjmu, vzhledem k jeho hrazení především rostlinnými potravinami, je jen teoretická.
NaCl – obsah soli je v potravě zbytečně vysoký a zřejmě se jedná o nějakou chybu. Tato strava nevyžaduje větší solení než běžná strava, a proto je žádoucí množství soli snížit na doporučené množství, tj. O 65%.

Závěr:
Podávané množství dvou základních makroživin, tj. bílkovin a tuků, je dostatečné. Příjem sacharidů by měl doplňovat celkové množství potřebné energie. Příjem 23 g tuku na dítě a den, téměř výhradně rostlinného původu, je dostatečné množství pro všechny jeho funkce. Příznivý je zvýšený příjem vlákniny a nízký příjem cholesterolu. U vitamínů možno považovat za nedostatečný příjem vitamínu B2, u minerálních látek je žádoucí zvýšit příjem vápníku. Tato strava je však naopak bohatší na velmi důležitý a v běžné stravě nedostatkový hořčík. Je možné zvýšit příjem luštěnin, obilovin, vajec a mléčných produktů s nízkým obsahem tuku k doplnění potřebného množství energie.
I když podávaná strava má určité nedostatky (zejména co do kvantity několika málo živin), má obvyklá strava v mateřských školách velké nedostatky co do kvality s nepříznivým vlivem na zdraví dětí, pro jejich vývoj stravovacích návyků a vývoj degenerativních nemocí ve starším věku.
 

V Brně 24. 2. 1995

RNDr. Ing. Pavel Stratil